Joyceovi Dubliňané patří k vrcholným dílům moderní prózy. Na rozdíl od olbřímího románu Odysseus se v nich autor nepokouší o žádný stylistický experiment zobrazující bezmála celý svět, nýbrž v patnácti povídkách jen minimalisticky popisuje a analyzuje své bližní, příslušníky dublinské střední...
číst celé
Joyceovi Dubliňané patří k vrcholným dílům moderní prózy. Na rozdíl od olbřímího románu Odysseus se v nich autor nepokouší o žádný stylistický experiment zobrazující bezmála celý svět, nýbrž v patnácti povídkách jen minimalisticky popisuje a analyzuje své bližní, příslušníky dublinské střední třídy z počátku 20. století. Jak podotýká irský básník a kritik Justin Quinn, autor výtečného doslovu ke knize, Joyce se tu znamenitě vyrovnal s nelehkým úkolem: napsat působivou povídku, v níž se toho vlastně moc neděje. Podařilo se mu to díky zobrazení epifanie, okamžiku prohlédnutí, v němž jeho postavy znenadání nazřou pravdu o svém životě. Obdobnou epifanii pak můžeme s Dubliňany a nad Dubliňany prožít i my.
schovat popis
Recenze
Kniha vyšla v roce 1914. Povídky vznikly v letech 1904 – 1907. Povídky jsou krátké. Některé povídky se mi líbily více, některé méně. Nejvíce se mi líbily tyto povídky: Evelína, Obláček, Trapný případ. Nejméně se mi líbily povídky: Břečťanový den, Matka, Milost. Povídka Mrtví, která byla nejdelší povídkou z celé knihy, se mi líbila tak napůl. Nejvíce se mi líbila poslední část z této povídky.
Některé povídky byly nedokončené, alespoň to na mě takto působilo. Měl jsem pocit, že v některých povídkách vystupuje hodně postav. Povídky nám navodí atmosféru Irska, zejména Dublinu na počátku 20. století a v těchto povídkách sledujeme příběhy obyčejných lidí. Samozřejmě se v povídkách vyskytuje také politika a náboženské otázky, nachází se zde odkazy na historii. Některé povídky se četly skvěle a mohly být klidně delší, některé povídky nebo jejich části působily na mě nezáživně. Myslel jsem si, že čtení bude náročnější, ale celkově se kniha nečetla špatně. Záleželo na konkrétní povídce.
Irsko je pěkná země. Je známá výrobou whisky a také větší podíl Irů, než Angličanů se podílelo na stavbě „nepotopitelné“ lodi na světě a tím byla loď TITANIC. Alespoň si to pamatuji z filmu Titanic. :)
V závěru se nachází VYSVĚTLIVKY, což je určitě přínosné pro čtenáře.
JAMES JOYCE je představitelem moderní experimentující prózy. Zajímavostí je, že autor byl jazykově velice nadaný. Uměl psát a hovořit celkem 19 jazyky!