Obsah jarního čísla Nové Botaniky 2022/1\nEditorial\nNejnovější i nejohroženější rostlinné druhy světa\nJaké jsou nejnověji objevené či popsané, ale bohužel často i nejohroženější rostliny? Například africké fialky, loni přibylo 5 nových druhů. Nový druh tabáku, schopný ulovit a usmrtit hmyz, ale pravá masožravka to patrně není. Ohňostrojem květů se vám představí kráska z Bornea a nesmíme zapomenout ani na nové druhy orchidejí z Madagaskaru. Jako vždy nové objevy přinášíme ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew.\nLéčivé účinky hluchavkovitých rostlin. Levandule, rozmarýn a meduňka\nVůně léta nám připomene levandule, rozmarýn či třeba meduňka. Tyto původem středomořské rostliny obsahují velké množství různých bioaktivních látek, a mají tedy i významné léčivé účinky. Pojďme si je představit.\nFlóra a vegetace Beskyd\nV CHKO Beskydy se skrývají zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských rostlin, květnaté bučiny, dubohabřiny i suťové lesy, ale také pozoruhodné pestré louky, pastviny a luční prameniště. Krajina Beskyd má dosud mimořádnou přírodovědnou hodnotu, ovlivňovanou i historickým soužitím člověka s horami.\nTajemný svět masožravých rostlin\nLáčkovky, mucholapka, tučnice, rosnatky, ale i další méně známé masožravky na vás čekají. Ale nemusíte se bát, mezi masožravé rostliny vás chceme pozvat za poznáním. Masožravost se vyvinula u několika rostlinných skupin zcela nezávisle, stejně tak typy různých pastí na lapání kořisti. A rostliny dokonce využívají tak fantastické prostředky, jako je akustické lákání. A nakonec jedna nová masožravka.\nBlízkovýchodní a středomořské centrum domestikace - luskoviny a ovocné druhy\nČeleď bobovitých obsahuje jedny z nejpočetnějších zdomácnělých druhů rostlin. Patří sem hrách, čočka či cizrna, ale i další luskoviny pocházející z blízkovýchodního a středomořského centra domestikovaných rostlin. Z této oblasti známe i mnohé ovocné druhy, jako jsou datle, fíky, hroznové víno i olivy. V jaké době a kde se začaly pěstovat a další zajímavosti vám prozradíme v tomto seriálu.\nHouby národní přírodní památky Swamp\nMáchovo jezero jste již jistě navštívili, ale znáte Swamp? Unikátní biotop tůněk a rašelinišť na písčité náplavě na břehu jezera je chráněn již 50 let. A co zde najdete zajímavého? Slatinné a přechodové rašeliniště tvoří příznivou lokalitu pro řadu vzácných a ohrožených rostlin, živočichů a také hub. Těch je zde kolem 300 druhů, z nichž si představíme ty nejzajímavější.\nKrása tulipánů aneb o šlechtění tulipánů u nás\nZa tulipány se vypravíme do Dendrologické zahrady v Průhonicích, kde šlechtí zajímavé druhy pěstované i v tulipánovém království v Holandsku již desítky let. Znáte třeba ’Brkoslava’ nebo ’Rehka’? Představíme vám tulipánové kultivary z ptačí kolekce průhonického šlechtění, ale také původní botanické druhy.\nVůně santalového dřeva\nSantalová vůně je součástí vonných kompozic již po tisíciletí. Vonné dřevo produkuje santalovník bílý, tropická dřevina s nejprve bílými a později karmínovými květy, která se pěstuje ve všech tropických oblastech ve velkém, a přesto je především kvůli vysoké spotřebě dřeva i silic ohrožena vyhynutím.\nBiotechnologie ve šlechtění tuřínu\nTuřín bývá někdy kvůli své vysoké nutriční hodnotě považován za superpotravinu. Tato zelenina se dostává do popředí zájmu díky velkému množství látek pomáhajících snižovat riziko rakoviny. Představíme vám unikátnost tuřínu a poodhalíme nejmodernější metody jeho šlechtění pomocí mikrosporových kultur.\nZa poznáním světa koření\nBez koření si naše pokrmy již stěží dokážeme představit, koření je součástí našich jídelníčků pravděpodobně již od doby paleolitu, tedy více než 50 000 let. V novém seriálu Rostliny jako koření si postupně představíme rostliny, které nám poskytují různé druhy koření. Víte, že jedním z nejstarších dochucovadel byla semena česnáčku lékařského?\nKokoříky, oměje, mukdenie a další druhy východní Asie aklimatizované v našich podmínkách\nTentokrát se zaměříme na zástupce u nás převážně známých rodů, ale i méně známých druhů ze severovýchodní Asie, které se podařilo pěstovat v našich podmínkách. Představíme vám i dva rody, které pravděpodobně neznáte, Brachybotrys a Mukdenia. První svým vzrůstem připomíná rostlinu našich lesů, bažanku vytrvalou, a druhý patří, skalničkáři, pozor, mezi lomikamenovité.\nAkácie vzhledná a možnosti jejího využití nejen v kosmetice\nAkácie vzhledná je rostlina známá především v Asii pro své využití v péči o vlasy, ale používá se i pro další účely, dokonce i v nanotechnologiích, kde se ukázala schopnost syntézy antibakteriálních nanočástic stříbra s navázanými složkami extraktů. Testovány byly její antibakteriální účinky i možné využití jejích saponinů jako adjuvantu při výrobě vakcín.\nUniverzitní botanická zahrada v Olomouci \nV dalším díle seriálu Botanické zahrady a arboreta v ČR vás tentokrát pozveme do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde naleznete bohaté sbírky rostlin nejen středoevropské květeny, ale i kolekci vzácných polních plevelů a terofytů či v přírodě již vyhynulou břízu nízkou. Tento unikátní druh můžete vidět pouze v Olomouci a polském Lublinu.\nBarevné pšenice. Nové odrůdy jako zdroj antioxidantů\nV poslední době se začínají šlechtit odrůdy pšenice s tmavou barvou zrna, způsobenou přítomností antokyanů a karotenoidů, což jsou látky s antioxidačním účinkem a pozitivním zdravotním významem. Barva zrn může být purpurová, žlutá, modrá, ale i černá. V ČR byla vyšlechtěna první evropská černozrnná odrůda s vysokým obsahem antokyanů. Jmenuje se Zora.\nAkébie pětičetná – exotická dřevina s perspektivními léčivými účinky\nČokoládové víno by bylo jistě lákavé, my vám však nenabízíme nápoj, ale chceme vám představit rostlinu s vůní po čokoládě, akébii pětičetnou. Tato dřevnatá opadavá liána je používána v tradiční medicíně a v současnosti se její účinky intenzivně zkoumají, neboť obsahuje velké množství biologicky aktivních látek.