Těžko se nacházejí slova k popisu tohoto cestopisu. Mezi dvěma Kimy je kniha o postřehách mladé české studentky koreanistiky, pobývající na studijním pobytu v KLDR. Studující na tamní prestižní Kim Il-songově univerzitě.
Knížečka je to útlounká, ale těch informací v sobě ukrývá hodně. Pro mě, jakožto běžného člověka, který o KLDR věděl jen takový ten základ, že žít v této zemi, v totalitě, která tu panuje, je něco, co asi nikdo dobrovolně a trvale nechce. Nina nás prostřednictvím svých zážitků, postřehů a vědomostí získaných během studia, seznamuje s režimem. S tím jak je propaganda úplně všude a ve všem, jak jsou obyvatelé KLDR postupně už od malička cvičeni jak roboti k poslušnosti a k vyjmenovávání všelijakých Vůdcových životních událostí.
Kromě jiného se dozvíme o hierarchii společnosti, o bydlení, platech, partnerských vztazích, ale i významných památkách a historii Severní Koreje. O tom, jak se k cizinci v KLDR chovají a sledují každý jeho krok...
Najde se tu i pár fotek, které doplňují celé vyprávění. Je to drsná a krutá realita. Musím říct, že celou dobu autorka vše vypráví takovým tím hezkým stylem, že si člověk občas říká, že to vlastně není tak hrozný, ale tamní režim si umí dobře pohlídat, co jako cizinec všechno můžete vidět a co už je přes čáru.
Bizarních situací je tu popsaných hned několik. Mě nejvíc dostalo povídání o studentce, která při sesuvu půdy zachránila Vůdcův portrét a přišla při tom o život. Na základě tohoto jejího hrdinského činu po ní byla na její počest pojmenovaná škola, na které studovala a její rodina a profesoři sklidili poctu a vyznamenání. To jen na ukázku, jaký extrém ten tamní totalitní režim je.
Rozhodně doporučuju přečíst všem. Je to stručné seznámení se Severokorejskou nemilosrdnou krutou realitou.
Recenze
Bohužel je to naprostá realita a slečna Špitálníková měla tu možnost... číst celé
Bohužel je to naprostá realita a slečna Špitálníková měla tu možnost strávit v KLDR delší dobu, než pouhé dva týdny "dovolené". Dozvíte se tedy zde něco navíc, než co například znáte z přednášek, které pořádají lidé, co v Severní Korei byli na poznávacím zájezdu. A i když se zřejmě nikomu, kdo do země přijede, nepodaří naplno proniknout do běžného života místních, autorka tomu byla poměrně blíko.
Určitě tedy knihu doporučuji. schovat popis
Bohužel je to naprostá realita a slečna Špitálníková měla tu možnost strávit v KLDR delší dobu, než pouhé dva týdny "dovolené". Dozvíte se tedy zde něco navíc, než co například znáte z přednášek, které pořádají lidé, co v Severní Korei byli na poznávacím zájezdu. A i když se zřejmě nikomu, kdo do země přijede, nepodaří naplno proniknout do běžného života místních, autorka tomu byla poměrně blíko.
Určitě tedy knihu doporučuji.
Kniha Mezi dvěma Kimy je prezentována jakoby tam autorka strávila dlouhou dobu,
ve skutečnosti tam byla 2x/z jejího rozhovoru v tv/ a vždy pouze na 1měsíc.
Je to sice déle než dva týdny dovolené ale přesto-kniha tomu odpovídá,je tam spousta citací a odkazů na jiné autory,
za mne to není úplně to pravé ořechové ale za přečtení i tak stojí.
Druhá kniha, což jsou jednotlivé rozhovory s lidmi kteří se z KLDR dostali, je o dost poutavější, právě proto,že jsou to skutečné výpovědi lidí.
Přečetla jsem ještě třetí knihu o KLDR - Žaloba - jednotlivé příběhy lidí,tentokrát od člověka který si říkal Bandi, v KLDR žil a tajně psal /min.čas-pravděpodobně už nežije-v době vydání knihy už to byl starý pán/.
Doporučuji přečíst všechny tři a udělat si obrázek-poslední dvě za to stojí.
Knížečka je to útlounká, ale těch informací v sobě ukrývá hodně. Pro mě, jakožto běžného člověka, který o KLDR věděl jen takový ten základ, že žít v této zemi, v totalitě, která tu panuje, je něco, co asi nikdo dobrovolně a trvale nechce. Nina nás prostřednictvím svých zážitků, postřehů a vědomostí získaných během studia, seznamuje s režimem. S tím jak je propaganda úplně všude a ve všem, jak jsou obyvatelé KLDR postupně už od malička cvičeni jak roboti k poslušnosti a k vyjmenovávání všelijakých Vůdcových životních událostí.
Kromě jiného se dozvíme o hierarchii společnosti, o bydlení, platech, partnerských vztazích, ale i významných památkách a historii Severní Koreje. O tom, jak se k cizinci v KLDR chovají a sledují každý jeho krok...
Najde se tu i pár fotek, které doplňují celé vyprávění. Je to drsná a krutá realita. Musím říct, že celou dobu autorka vše vypráví takovým tím hezkým stylem, že si člověk občas říká, že to vlastně není tak hrozný, ale tamní režim si umí dobře pohlídat, co jako cizinec všechno můžete vidět a co už je přes čáru.
Bizarních situací je tu popsaných hned několik. Mě nejvíc dostalo povídání o studentce, která při sesuvu půdy zachránila Vůdcův portrét a přišla při tom o život. Na základě tohoto jejího hrdinského činu po ní byla na její počest pojmenovaná škola, na které studovala a její rodina a profesoři sklidili poctu a vyznamenání. To jen na ukázku, jaký extrém ten tamní totalitní režim je.
Rozhodně doporučuju přečíst všem. Je to stručné seznámení se Severokorejskou nemilosrdnou krutou realitou.
Každopádne posledná kapitola o všeobecných informáciach ma strašne nebavil - ide skor o nepodarený referát.
Též se mi velmi líbí autorčino popisování věcí které navštívila a v knize zažila.
Knihu bych doporučil každému kdo se zajímá o Severní Koreu (Ale i nemusí) a nebo každému kdo by si chtěl rozšířit znalosti o této zemi.
Pohled češky na Severní koreu byl poutavý a neotřelý, bylo tam krásně ukázáno, že člověk si hodně rychle zvykne na všechno i na to špatné. Ale o Severní koreji se toho mnoho nedozvíte, je to spíše o tom jak se cizince studovalo a žilo v těžkém socialisticko - diktátorském režimu.
Toto je už několikátá kniha o Severní Koreji, kterou jsem v poslední době četla a musím říci, že byla zase něčím jiná. Autorka nám zde popisuje převážně život v hlavním městě, oproti jiným knihám, kdy jsme se většinou dostali až k těm nejchudším obyvatelům. Opět však zajímavý pohled a pro nás nepředstavitelné situace, nad kterými budete jen kroutit hlavou, jak takto může někdo žít.
Co mi v knize vadilo, tak množství číslovaných poznámek, které byly vysvětleny až na konci knihy, takže jsem celou dobu listovala tam a zpět. A pak některé věci a situace byly pro mě málo popsané. Čekala bych to o něco více podrobnější.
Avšak i tak velice zajímavá kniha a já si z ní odnáším spoustu nových informací. Rozhodně více mě zaujala další kniha autorky – Svědectví o životě v KLDR, kterou Vám rozhodně doporučuji.