Finanční ani operativní leasing nejsou pro české podnikatele ničím výjimečným, přesto k nim jejich účetní přistupují zpravidla se zvýšenou opatrností. Pojem „finanční derivát“ může vyvolat ve čtenáři poněkud odtažitý první dojem a možná i poněkud negativní pocit. Je to vůbec něco, s čím se lze obvykle setkat v účetnictví a po praktické stránce ještě řešit i jejich účetní a daňové souvislosti? V rámci podnikání fyzických osob dochází velmi často k tomu, že tyto osoby nepodnikají samy, ale zapojují ke svému podnikání další členy rodiny. Hovoříme pak o tzv. rodinném podnikání. Finanční ani operativní leasing nejsou pro české podnikatele ničím výjimečným, přesto k nim jejich účetní přistupují zpravidla se zvýšenou opatrností, a to zejména proto, že v nich jde obvykle o značné částky zavazující smluvní strany na poměrně dlouhou dobu. Pro leasingy obecně platí, že na jejich základě uživatel může po určitou dobu využívat cizí majetek dlouhodobé spotřeby. Nejčastěji jde o automobil nebo o výrobní zařízení s relativně vysokou pořizovací cenou, resp. u nájmů o stavby, nebytové prostory a zemědělské pozemky. Díky těmto smlouvám o přenechání věci k užití jinému tak může kdokoli „cizí“ ihned využívat – obvykle pro potřeby svého podnikání – dražší věc, aniž by musel uhradit vysokou částku za její nákup nebo sjednávat úvěr. Pojem „finanční derivát“ může vyvolat ve čtenáři poněkud odtažitý první dojem a možná i poněkud negativní pocit. Je to vůbec něco, s čím se lze obvykle setkat v účetnictví a po praktické stránce ještě řešit i jejich účetní a daňové souvislosti? Na úvod lze uvést, že s jedním z typů finančních derivátů se lze v účetní praxi setkat docela často, a to dokonce aniž by dotyčná osoba nejprve tušila (!), že se vlastně setkává s finančním derivátem. Jedná se například o tzv. „měnový forward“. Co to tedy je, pokud se s tímto pojmem setkáme takříkajíc „face to face“ (z očí do očí). V rámci podnikání fyzických osob dochází velmi často k tomu, že tyto osoby nepodnikají samy, ale zapojují ke svému podnikání další členy rodiny. Hovoříme pak o tzv. rodinném podnikání. V jednotlivých kapitolách se následně zabýváme vybranými oblastmi rodinného podnikání, a to jak z pohledu občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích, zákoníku práce, živnostenského zákona, zákona o účetnictví, a především z pohledu zákona o daních z příjmů. Pozornost zaměříme i na oblast daňového řešení zaměstnávání členů rodiny a na důsledky úmrtí člena rodiny – podnikatele a pokračování dědice v podnikání.