Moje první kniha od od Sinclaira Lewise. Není to ovšem první (politická) dystopie, kterou jsem četl (Orwell, Randová, Zamjatin...). Co by se asi tak stalo, kdyby se v krásných demokratických USA k moci dostali populisté s fašistickými sklony, jak by to probíhalo před volbami a jak to přijde, že nikdo nevěřil, že se to může stát, a ono se to stalo...
Lewis naštěstí píše lehce, s nadsázkou a satirou, protože kniha (která nebývá hodnocena jako Lwewisovo nejlepší dílo) má své nešvary.
První třetina až polovina knihy je dost přetížená jmény amerických generálů, státníků, politiků, filozofů apod. Rozsáhlý poznámkový aparát na konci knihy s tím ovšem moc nepomáhá, spíše zdržuje od čtení. Připomíná mi to Werichovu poznámku o poznámkách v knihách: "Řeznická ulice - Ulice v Praze 2" - no, to jsme se toho dozvěděli... Kdyby raději autor poznámek napsal, proč konkrétně Lewis uvádí toho kterého politika či filosofa - to se ovšem děje jen zřídka, takže pochopení, že srovnání s dotyčným je třeba satirickým šlehem, se nedočkáte, pokud danou osobnost a její názory neznáte.
Od cca poloviny knihy zmizí jednak toto přehlcení jmény, jednak vtipné a absurdní výňatky z propagační knihy aka nového Mein Kampfu populistického kandidáta na prezidenta (aka O čem sním, když náhodou spím z naší české kotliny) mezi kapitolami a děj dostane spád. Bohužel někdy od té chvíle také začala uvadat korektorova pozornost a směrem ke konci knihy se množí chyby z nepozornosti (zvratná zájmena se/si před slovesem apod.), na jedné stráce je také do očí bijící (asi) "tisková/grafická" chyba - místo nekolika slov jsou záhadné řetězce znaků, ale smysl rozhovoru naštěstí pochopíte bez problémů, protože tyto řetězce nahrazují pravděpodobně šťavnaté nadávky. (Chvíli jsem váhal, zda to snad není původní autorův záměr, ale vzhledem k podobě řetězců to spíše bude "tisková/grafická" chyba - možná měl být text vysázen jiným fontem a tento maglajz vznikl chybou při softwarovém převodu? Nejsem odborník...). Tato "tisková/grafická" chyba je (dvojnásob šťastně) v celé knize jen na té jedné stránce. Slitování s postavami Lewis nemá. Závěrečná třetina knihy nakládá na bedra hlavní postavy (šéfredaktora Jessupa) opravdu hodně, peripetie jeho utrpení pod útlakem fašistických hlupců převlečených za pořádkové jednotky a gangsterů převlečených za politiky jsou téměř nevyčerpatelné (trochu mi to připomínalo způsob psaní Ch. Dickensona), až najednou je konec. Mám z toho pocit, že už to autora přestalo bavit, nebo mu došly nápady. Na happy end zapomeňte, končí to tak, jak zákonitě má: novým bojem za svobodu a demokracii, kterou si napřed tak hezky nechali vzít. (Doufám, že toto nevnímáte jako spoiler - to snad bylo jasné od počátku knihy.)
Překlad samotný se mi líbí, je čtivý. Nevím, zda je zcela přesný, alespoň na dvou - třech místech bych o volbě slov pochyboval, ale originál jsem nečetl, takže nemohu a nebudu kritizovat.
Vzhledem k datu vydání (1935) může kniha působit již trochu vyčpěle, ale v dnešní době je přinejmenším její poselství znovu aktuální. Užil jsem si Hrozny hněvu od Steinbecka (1939), užil jsem si i U nás se to stát nemůže od Lewise. (I když Steinbeck byl lepší.) Rád dám šanci další knize od Lewise - tato mě, i přes to vše výše uvedené, navnadila na jeho dílo. Byl to příjemný čas strávený čtením (a nepříjemný následným dumáním nad tím, jestli se to u nás vbrzku stát nemůže - o což tady vlastně jde). schovat popis