Dějiny Běloruska zaujímají v širším historickém povědomí českého čtenáře docela okrajové místo. Často se navíc překrývají s dějinami Polska, Litvy nebo Ruska, s nimiž Bělorusko sdílí společnou, často nedobrovolnou minulost. Přesto však jsou dějiny tohoto východoevropského státu zcela unikátní a zachovávají výraznou osobitost. S českými dějinami toho navíc mají společného více, než se může na první pohled zdát. Zejména mají Bělorusové stejnou zkušenost totalitarismu, politických a ideologických represí a života v socialistickém státu východního bloku. Současně prožívají i stejné zvraty a otřesy, které symptomaticky vznikají v každé společnosti, která nastoupí na cestu post-socialistického rozvoje a demokratizace. Kniha poskytuje ucelený přehled historického rozvoje běloruských zemí od nejstarších dob až do současnosti. Zvláštní pozornost je přitom věnovaná některým zásadním mezníkům běloruských dějin, jako například politickému a hospodářskému rozvoji běloruských zemí ve Velkoknížectví litevském, zápasu o vlastní státnost v průběhu 19. a 20. století, mechanismům nastolení sovětské nadvlády v meziválečném období, přelomovému období devadesátých let 20. století po pádu Sovětského svazu a dramatickému rozvoji Běloruska plnému zvratů v současnosti.

Alena Marková, Ph.D., se věnuje současným dějinám východní a střední Evropy, nacionalismu a post-socialistické transformaci. Působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Je držitelkou ocenění za nejlepší historickou monografii v oblasti běloruských studií za rok 2016 od 7. mezinárodního kongresu běloruských studií ve Varšavě.

Dr hab. Hienadź Sahanovič je odborník na středověké a raně novověké dějiny Běloruska a zemí východní a střední Evropy. Působí v Centru běloruských studií Varšavské univerzity.

Prof. Zachar Šybieka se zaměřuje na východoevropské dějiny 19. a 20. století, sociální dějiny a dějiny měst. Je držitelem ceny Franciška Bahuševiče za knihu Přehled dějin Běloruska, 1795–2002, udělenou běloruským PEN klubem v roce 2004.