Kolektiv autorů různorodého odborného zaměření se soustředil na rozsáhlý areál staveb, dnes využívaných jako pivovar, v krajinně dominantní poloze vltavského meandru v Českém Krumlově. Zkoumají jej nejen z hledisek památkářských, archeologických, uměleckohistorických či vědy o historických zahradách, ale i prostřednictvím písemných pramenů, které vytvářejí průzory do života jeho obyvatel. Proměna z měšťanského dvora, který v daném místě stál ještě ve vrcholném středověku, ve vznosnou stavbu panského domu se začala uskutečňovat již v devadesátých letech 15. století. Rožmberkové ji užívali jako rekreační a reprezentativní letohrádek. Z této doby se dochovala pozdně gotická část krovu a zejména unikátní dvoulodní sál se dvěma středovými kamennými pilíři. V polovině 16. století byl dům přestavěn na renesanční palác vdovského sídla s charakteristickými arkádovými loggiemi a sgrafitovými fasádami. Sídlila v něm Anna z Rogendorfu, charismatická žena s širokými společenskými kontakty, bývalá dvorní dáma královny Anny Jagellonské a v neposlední řadě ovdovělá matka posledních Rožmberků. A zanedlouho ji vystřídala její nejmladší dcera Eva z Rožmberka, bývalá manželka hrdiny protitureckého boje Mikuláše Zrinského ze Serynu. Následně budova fungovala převážně jako součást dolní panské zahrady, opečovávané \"pro potěchu srdce a ku prospěchu zdraví\" svých majitelů. Roku 1600 její krásy v latinské básni podrobně popsal Johann Brachmann, rektor evangelické školy, které v panském domě poskytl několikaletý azyl Petr Vok z Rožmberka. Ještě větší věhlas vzbudila přístavba rozlehlé panské zbrojnice, kterou Petr Vok budoval v době narůstajícího tureckého nebezpečí. Trojkřídlá renesanční budova poskytovala rozsáhlý prostor pro ambiciózní militarizační program, který svým rozsahem, promyšleností a cíleným utvářením paměti na rodové ctnosti neměl v tehdejších českých zemích obdoby. Zahradu i zbrojnici vlastníci českokrumlovského zámku využívali i v průběhu 17. a 18. století, kdy stále významnější díl areálu zaplňoval pivovarský provoz. Pečlivou obnovou a restaurováním v letech 2021-2023, které přinesly mnoho nových informací, pozoruhodné historické stavby po letech chátrání znovu ožily a oslovují jak odborníky, tak širokou kulturní veřejnost.