Klášter v Louce u Znojma má tradici významné řeholní instituce, politicko-kulturního i církevně-správního centra Znojemska. Blízký vztah ke klášteru, založenému na konci 12. století, měli čeští panovníci, včetně Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského nebo Karla IV. Řeholní dům však zažil i...
číst celé
Klášter v Louce u Znojma má tradici významné řeholní instituce, politicko-kulturního i církevně-správního centra Znojemska. Blízký vztah ke klášteru, založenému na konci 12. století, měli čeští panovníci, včetně Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského nebo Karla IV. Řeholní dům však zažil i pohnuté chvíle, kdy se ocitl téměř na pokraji zkázy. Několik staletí trvající příběh této premonstrátské kanonie ukončil rozhodnutím o zrušení roku 1784 císař Josef II. Kniha Pečeti louckých premonstrátů v pozdním středověku a raném novověku nahlíží na osudy kláštera prostřednictvím pečetí. Ty představovaly právní nástroj k identifikaci jednotlivce či instituce, k ověřování písemností. Pečeti jsou zároveň atraktivními uměleckými díly, užívanými k účelům sebeprezentace i reprezentace. Autorka věnovala řadu let jejich vyhledávání v archivech, studiu a podrobné analýze. Navázala tak na svou knihu věnovanou pečetím premonstrátského kláštera v Hradisku u Olomouce, publikovanou v roce 2015.
schovat popis
Recenze