Slonisko a medvídek Pú se mi líbí hlavně z toho důvodu, že je tu veliká část věnovaná malému klokánkovi Roo, kterého naše nejmladší dcer atolik zbožňuje. Jinak samotný příběh je opravdu povedený, podle mě je i hrozně dobře udělané filmové zpracování a ne jenom kniha. Tamse mi třeba hodně líbí písničky. Ale tady zase můžete lépe porozumět některým situacím. Jen mi bylo líto Ijáčka, na kterého nikdy nepočkali.
Medvídek Pú a Slonisko patří mezi naše nejoblíbenější rpibeyhy že Stokorcového lesa vůbec. Je to o tom, že brzy ráno někdo veliký chodí přes chaloupky našich přátel a zbydou tak po něm stopy. Chytrý králík řekne, že to bylo strašlivé Slonisko a oni se vydávají do jinačí části lesa ho najít a chytit. Je to občas hodně smutné a hodně dojemné, ale nechybí ani klasický vtipný komentář na všechno od Tygra.
Recenze