Vila Hany a Edvarda Benešových byla postavena mezi léty 1930 a 1931 dle návrhu architekta Petra Kropáčka. Během druhé světové války sloužila jako vojenská škola a poté internát pro těhotné ženy. Díky tomu nebyla budova za války poničena. Po návratu manželů Benešových z exilu došlo v letech 1945 až 1948 k její renovaci a drobným stavebním úpravám. Po smrti Hany Benešové převzal v roce 1975 nemovitost Okresní národní výbor v Táboře a následně byl dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Ten zadal Projektovému ústavu výstavby hl. m. Prahy rekonstrukci objektu, která dispozici rodinné vily změnila v rezidenci vlády. Poslední významná rekonstrukce proběhla mezi léty 2006 a 2009. Kolem vily se na rozloze 11 hektarů rozkládá i zahrada, jež je upravena v anglickém stylu. Jejím autorem je Otokar Fierlinger. Hana Benešová si zde založila alpinium – skalku, kterou návštěvníci mohou obdivovat i dnes. V parku jsou rozmístěny plastiky a keramické vázy, jež umocňují rozmanitost rozličných zákoutí zahrady. Také se zde nachází tzv. Čapkova studánka pojmenovaná po Karlu Čapkovi, který poradil Edvardu Benešovi, jak vyřešit problém s podmáčeným místem u přepadu vody z bazénu. V zahradě pod vilou v místě zvaném Kazatelna, kde dle pověsti k věřícím promlouval Jan Hus, je hrobka druhého československého prezidenta E. Beneše. schovat popis