„Vítejte v Půlnočním běsnění. Nejsme cirkus, nejsme lunapark. Nemusíte se však ničeho bát – jen toho, že vás připravíme o rozum.“
Dove už od dětství pronásleduje Stín. Nikdy neviděla jeho obličej, slyšela však jeho šepot, byl jako příšera pod postelí a trápil ji v nočních můrách. Když ovšem...
číst celé
„Vítejte v Půlnočním běsnění. Nejsme cirkus, nejsme lunapark. Nemusíte se však ničeho bát – jen toho, že vás připravíme o rozum.“
Dove už od dětství pronásleduje Stín. Nikdy neviděla jeho obličej, slyšela však jeho šepot, byl jako příšera pod postelí a trápil ji v nočních můrách. Když ovšem nastoupila do Půlnočního běsnění, vytratil se. Proč a na jak dlouho?
Dove netuší, že její únos a účinkování v nevšedním a nebezpečném atraktivním představení zapadá do dávno promyšleného plánu a že vždy patřila k nim, k Bratrstvu z Kizniče.
Kingston, Killian, Keaton a Kyrin, čtyři bratři z Kizniče, nemají zrovna radost z toho, že se Dove stane součástí jejich show a že s nimi má bydlet v karavanu. Nebo to tak není? Jsou mistry lží, triků i kaskadérských kousků, muži s krví na rukou i hříchem v očích, a Dove neví, komu může věřit.
schovat popis
Recenze
Chaos v míru je první díl série Půlnoční běsnění a čtenáře má zřejmě připravit na tetralogii o bratrech z Kizniče. Z anotace víme, že Dove už od dětství pronásleduje Stín. Má za sebou bouřlivé roky, ozbrojené přepadení, cítí se prázdná a zmatená. Když se stane součástí Půlnočního běsnění (což je něco jako cirkus s erotickým a adrenalinovým vystoupením) na povrch vyplave nejedno tajemství a život se jí obrátí vzhůru nohama. Rumunské bratrstvo, sex, drogy, násilí a sexy bad boys. Amo Jones píše stylem sobě vlastním - je svá a vyžívá se v kontroverzi, chaosu a zvrácenosti. Nebojí se zacházet do krajností a ví, co její věrné čtenářky chtějí. Téma erotického cirkusu je bezesporu originální nápad, bohužel tím veškeré klady končí. Celý příběh stojí a padá na hlavních postavách. S Dove jsem měla stejný problém jako s Madison u Elitních králů. Naivní, umíněná, provokativní s minimálním pudem sebezáchovy. Toxický King mi k srdci nepřirostl a i ostatní postavy jsou mi v podstatě lhostejné. Autorka se zuby nehty drží jednoho vzorce (každý charakter si musí projít něčím trýznivým, uvnitř je zlomený a pud sebezáchovy je někde mezi nulou a mínus pěti miliónem) a kromě fantasy prvku nic nového nepřináší. Náročnému čtenáři nemůže uniknout to obrovské množství nelogičností, které se v ději objevují (připravte se na pořádnou dávku plotwistů, nad kterými vám nejednou zůstane rozum stát). Chaos v míru je kniha plná absurdit, chaosu, temných tajemství, nebezpečí, násilí, zvrhlosti, sexu, tajemna a toxických vztahů. Amo Jones rozdělila čtenářský tábor na dvě skupiny lidí - její knihy můžete milovat nebo nenávidět. Svět holt není dokonalý a je jen na vás, jestli svůj život podrobíte Půlnočnímu běsnění.
Tady bych to asi ukončila, protože když jsem četla oficiální anotaci (naštěstí až po dočtení), tak ta prozrazuje prakticky celou zápletku.
Dove jako postava dle mého lítala nahoru dolů. V jedné kapitole byla skvělá, fandila jsem jí, ale v další kapitole bych ji jednu střihla. Ano, neměla to v životě jednoduché, ale občas až zbytečně pokoušela osud, provokovala a její umíněnost neznala mezí.
Bratrstvo jako takové je obestřeno tajemstvím. Z bratrů mě nejvíc zajímal Kingston a Killian. Jsem zvědavá také až se v dalších dílech dozvím víc o Kyrinovi a Keatonovi. Ti tady moc prostoru nedostali, ale každý díl má být o jednom bratrovi.
I další vedlejší postavy jsem si oblíbila - třeba Delilu nebo Rose.
Jak už jsem psala nahoře, ne každému styl Amo sedne, protože je to kolikrát takový bizár a temná bláznivost, že to jen tak někdo nevymyslí. Ale já mám její styl psaní moc ráda, její příběhy jsou plné zvratů a napětí.
Takže za mě jedno velké doručení!