Abych pravdu řekla, po dočtení téhle knihy jsem poněkud v rozpacích. Už dlouho se mi nestalo, že bych se vyloženě těšila, až nějaký příběh dočtu a konečně ho budu moci odložit, protože Učiněná katastrofa byla vážně jako přes kopírák.
Jo, sice jsem to věděla předem, ale stejně jsem čekala, že autorka do svého textu vloží trošku víc originality, ale bohužel. V podstatě kromě prologu, který byl dost zdařilý a epilogu, který mi připadal dost mimo mísu, jsme se nic nového nedozvěděli, akorát jsme dostali možnost pročíst si už známé rozhovory a zápletky. Nemluvě o tom, že se autorka neobtěžovala rozepisovat o celkem klíčových okamžicích a pouze je zpětně shrnula do několika vět nebo vynechala úplně.
Ale ne, že by zase kniha byla úplně špatná, pořád si celkem drží svoji čtivost, jen už to není takové, jako při "prvním" čtení. Z čehož vyplývá, že rozhodně nedoporučuji knihy číst hned po sobě, podle mě je ideální možnost vybrat si buď jednu nebo druhou a stejně doporučím tu první, protože tam jsou všechny události lépe popsané.
V Učiněné katastrofě si ale neodpustím vypíchnutí sourozeneckých vztahů. Travis a jeho bratři jsou popsáni naprosto dokonale a jejich společné chvíle vám zaručeně vykouzlí úsměv na tváři.
Bohužel ale musím tento díl zařadit mezi knihy, ze kterých jsem byla zklamaná. Opravdu nevidím smysl v tom, číst ten samý příběh, když se nedozvím nic jiného, protože ve výsledku, kdybych si přečetla jen prolog a epilog, vyšla bych z příběhu úplně stejně, jako po přečtení celé knihy.
Bez dalšího prodlužování musím konstatovat, že tentokrát autorka šlápla vedle a příště se snad zadaří víc.
Recenze
Trošku mě to zamrzelo, ale jenom proto, že už jsem věděla, co se stane.
Na druhou stranu jsem ale byla ráda, že jsem věděla, jak se Travis cítil a co si myslel. Kniha mi příjde stejně skvělá jako ta první. Vřele doporučuju.
Musím se přiznat, že chlapské pohledy mám o dost radši, protože se u nich víc zasměju. A tento díl nezklamal. Travis je ze svého života unavený, všechno se točí furt dokola - zápasení, holky... Nevěří tomu, že by mohl začít žít jinak, než doteď žil. Jenomže v tu chvíli potká Abby a život se mu obrátí vzhůru nohama...
Autorka píše stejným stylem, akorát více vulgárním. Knihu můžu doporučit všem, ce mají rádi humor a lásku.
Byl to úplně stejný příběh, něco málo na víc tam bylo, ale víceméně to bylo vážně to samé jak v předchozím díle. Ale bylo to o dost vtipnější, Travisovy myšlenky a pocity byly k nezaplacení. A dokonce pro mě tento díl ještě předčil předchozí.
Musím přiznat, že po tak dobrém prvním dílu jsem ani nevěřila, že by se mi ten druhý líbil stejně.
Ale skutečně se tak stalo. Travis je úžasný, opět jsem se při čtení dobře zasmála a děj mi přišel o něco zajímavější než první. Pro ty, kterým nevadí číst z pohledu muže a líbil se jim první díl, nebudou z Učiněné katastrofy zklamaní. Naopak!
Jo, sice jsem to věděla předem, ale stejně jsem čekala, že autorka do svého textu vloží trošku víc originality, ale bohužel. V podstatě kromě prologu, který byl dost zdařilý a epilogu, který mi připadal dost mimo mísu, jsme se nic nového nedozvěděli, akorát jsme dostali možnost pročíst si už známé rozhovory a zápletky. Nemluvě o tom, že se autorka neobtěžovala rozepisovat o celkem klíčových okamžicích a pouze je zpětně shrnula do několika vět nebo vynechala úplně.
Ale ne, že by zase kniha byla úplně špatná, pořád si celkem drží svoji čtivost, jen už to není takové, jako při "prvním" čtení. Z čehož vyplývá, že rozhodně nedoporučuji knihy číst hned po sobě, podle mě je ideální možnost vybrat si buď jednu nebo druhou a stejně doporučím tu první, protože tam jsou všechny události lépe popsané.
V Učiněné katastrofě si ale neodpustím vypíchnutí sourozeneckých vztahů. Travis a jeho bratři jsou popsáni naprosto dokonale a jejich společné chvíle vám zaručeně vykouzlí úsměv na tváři.
Bohužel ale musím tento díl zařadit mezi knihy, ze kterých jsem byla zklamaná. Opravdu nevidím smysl v tom, číst ten samý příběh, když se nedozvím nic jiného, protože ve výsledku, kdybych si přečetla jen prolog a epilog, vyšla bych z příběhu úplně stejně, jako po přečtení celé knihy.
Bez dalšího prodlužování musím konstatovat, že tentokrát autorka šlápla vedle a příště se snad zadaří víc.