Aby nacisté upevnili svůj systém a minimalizovali vnitřní odpor, aplikovali násilné metody i proti ženám. Hitlerův věrný paladýn Heinrich Himmler do rozsáhlé strategie zakomponoval státem kontrolovanou prostituci jako součást mocenského a hospodářského zájmu. Prostitutky byly brány jako asociální zlořád, jenž představoval pro německý lid hrozbu, a ženy, které nesplňovaly představy nacistické ideologie, byly násilím sexuálně zotročeny a mnohé poslány nejen do nevěstinců pro vojáky Velkoněmecké říše, ale také do koncentračních táborů. Právě tam se běžně prováděly nucené sterilizace za pomocí vysokých dávek rentgenových paprsků. Experimentální potraty neznaly hranic a tisíce brutálních pokusů pod vedením Josefa Mengeleho vedly k bolestivé smrti. Své si prožili i homosexuálové a lesbicky orientované ženy. I když nacisté svému lidu kázali o mravnosti a hrdosti, ve skutečnosti sami činili úplný opak. V době jejich moci se tisíce žen a sotva dospělých dívek staly oběťmi různých forem sexuálního násilí, ponižování, znásilňování a mučení. Existovaly však tehdy i zvrácené formy rasového šílenství, kdy vybraní muži SS museli zplodit tisíce nových árijců v tzv. domech Lebensbornu s ochotně se nabízejícími ženami, které si vytyčily za povinnost porodit vůdci alespoň jedno dítě. Když však rozvoj nové populace nesplňoval požadovanou kvantitu, sáhli nacisté dokonce i k únosům blonďatých a modrookých dětí z celé okupované Evropy. Autor v této publikaci otevírá semknutou společenskou zvyklost, kterou dnes známe pod pojmem „tabu“.