Achilleova píseň mi prostě vzala dech jako se mi to už dlouho nestalo. Takové uchopení tématu je doopravdy netradiční a dechberoucí, přesto tolik realistické vzhledem k tomu, že se jedná o starověké Řecko. Nevyhnutelnost osudu a omezený čas, který je člověku dán je doopravdy filozofické. Velmi brzy zjistili, že i když ve světě, kde něco jako svazek z lásky je vzácnost, dokázali uchránit něco tak unikátního jako byl jejich vztah, tak i přesto nemají celou věčnost. Jenom velmi krátkou přítomnost. Co je to osmnáct let? Obzvláště, když více než polovinu toho vědí, že je za rohem konec. Silný příběh o lásce.
Je možné, že jsem to už dočetla? Jako veliký fanoušek příběhů z antického Řecka a Říma jsem se do knihy začetla až neuvěřitelně lehce a jen tak mě nepustila. I když jsem příběh a jeho konec znala, byla jsem stále napjatá, co se stane dál. Achillova píseň byla strhující podívaná, na kterou bych nechtěla zapomenout. Patroclus mi svým chováním a činy přirostl k srdci a užila jsem si každou stránku jeho vyprávění. Velice krásný a čtivý příběh, který mi svým koncem zlomil srdce.
Kniha byla velmi napínavá a rozhodně bych ji doporučila. I přes to, že jsem příběh o Achilleovi znala už dříve, jsem nebyla schopná se od ní odtrhnout. Spisovatelka do příběhu vnesla spoustu svých originálních myšlenek a nápadů a povedlo se jí od pohledu obyčejný, známý příběh velmi obohatit. Čtenáře jistě zaujme forma vyprávění z pohledu Patrokla, který nebyl hlavním hrdinou klasické báje. To vnáší do příběhu běžný lidský, neheroický rozměr. Hlavní myšlenkou je hluboký vztah mezi dvěma hrdiny, kteří jsou sice povahově velmi rozdílní, ale možná právě to je spojuje.
Recenze