V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka. Teprve když se pokusí zahnat samotu mezi smrtelníky, zjistí, že přece jen dostala do vínku...
číst celé
V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka. Teprve když se pokusí zahnat samotu mezi smrtelníky, zjistí, že přece jen dostala do vínku jisté nadání - čarodějnou moc, jež jí dovoluje měnit sokyně v příšery a postavit se samotným bohům. Román Kirke skvěle vykreslenými postavami, podmanivým jazykem a stránkami plnými napětí nabízí mistrovsky zpracovaný příběh o rivalitě mezi příbuznými, palácových intrikách, lásce a ztrátě a přináší svědectví o nezdolné ženské síle ve světě ovládaném muži.
schovat popis
Recenze
Fyzický vzhled knihy je krásný. Velmi líbivý přebal zakrývá ještě krásnější pozlacenou pevnou vazbu. V knize naleznete i dobře graficky zpracovanou mapu.
Nemohu jinak, než knihu doporučit!
Dále je zajímavé sledovat vývoj hlavní hrdinky - od nevinné, trošku ošklivé a nemilované dcery Titána k obávané čarodějce.
Knihu rozhodně doporučuji každému, kdo jako já, zcela propadl starověku a hlavně řecké mytologii.
Kromě hlavního příběhu proslulé čarodějnice Kirké má čtenář ještě možnost nahlédnout pod pokličku dalších mytologických příběhů a vidět jasnou provázanost mezi jednotlivými bohy, polobohy i smrtelníky. Samotná Kirké začínala co by hloupoučká, naivní dívka, prošla opravdu velkým vývojem, leč něco z té naivity a bláhovosti jí zůstalo, a to mi nebylo zrovna po chuti.
Co se autorce na 100% povedlo bylo navození atmosféry, opravdu dokáže čtenáře odnést až na ostrov Áia, až se cítí, že vedle Kirké žije další nesmrtelný život. Vztahy a hierarchie mezi bohy, titány a polobohy taky skvěle vystižené.
A co knize nejvíce ublížilo je bohužel ustálené až jednotné tempo. I když byly některé hovory, proslovy a emotivnější okamžiky dynamické, nedokázalo to vyvážit zbytek příběhu, který se nesl tak trochu v nudnějším tempu. Možnost akčních momentů zde bylo opravdu dost, ale tady to autorka bohužel nevyužila a neuvedla v pohyb tolik postrádanou dynamiku a trochu toho napětí.
Nejen, že si postavy (bylo jich MNOHO) krásně představitelné, ale Miller odvedl skvělou práci a vytvořil živý obraz