Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
Andrew Martin je geniální matematik. Ve svém bádání však zašel příliš daleko, a tak se do jeho tělesné schránky převtělila mimozemská entita, jež má za úkol zničit veškeré důkazy o výsledcích jeho práce. Pro mimozemšťana je však lidský život těžko pochopitelný, a tak se musí při svém zabydlování...
číst celé
Andrew Martin je geniální matematik. Ve svém bádání však zašel příliš daleko, a tak se do jeho tělesné schránky převtělila mimozemská entita, jež má za úkol zničit veškeré důkazy o výsledcích jeho práce. Pro mimozemšťana je však lidský život těžko pochopitelný, a tak se musí při svém zabydlování v těle člověka a na planetě Zemi vypořádávat s mnohými překážkami. Nakonec ho čeká i osudovou volba: vrátí se na rodnou planetu, nebo najde na Zemi svůj nový domov?
Kniha předkládá nevšední pohled na lidstvo a na to, co znamená být člověkem, z pohledu bytosti z jiné planety. Co vlastně dělá lidi lidmi?
schovat popis
- Kód:
- Rok vydání: 2020
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Pevná s přebalem
- Počet stran: 304
- Šířka balení: 15 cm
- Výška balení: 21.5 cm
- Hloubka balení: 24 mm
- Váha balení: 501 g
Recenze
Román Lidé není jen tak pro každého. Jedná se o román plný filozofických myšlenek a úvah, jímž se jako křehká nit vine téma lásky. Přijde vám to jako klišé? No, možná ano, v podstatě každý milostný motiv je jako mnohokrát ohraná deska. A přece si ji znovu a rádi pustíme.
Matt Haig napsal vtipný a zároveň dojemný příběh, u něhož se zpočátku mračíte, protože onen vetřelec se nechová zrovna ukázkově, posléze se budete usmívat nad tím, jaké mnohdy komické situace nastaly, když se už v Andrewově těle snažil pochopit nástrahy a pasti světa lidí. Postupně spolu s ním projdete proměnou, zjistíte, že se z toho cynického a bezcitného tvora (on za to ale v podstatě nemůže) vyloupl úplně jiný člověk. Tedy pardon, mimozemšťan. Poznává, jací lidé doopravdy jsou, na jeho planetě je vidí jako hamižníky a kariéristy, a on vidí, že mají emoce, že si život umí užívat a že k němu bezpodmínečně potřebují lásku. Trochu mi to připomnělo Malou mořskou vílu, zejména jednou situací, ale tu vám prozrazovat nebudu. Jen se hezky začtěte.
Osobně jsem byla z knížky hodně nadšená, líbí se mi, jak Matt Haig dokáže vážnější náměty aplikovat s lehkostí a zároveň i přinutí zamyslet se. Konkrétně tady zaujmou rady lidem, které jsou velmi trefné a tnou do živého.
Jestli hledáte neotřelou četbu, která není plytká, román Lidé by mohl být tou správnou volbou. schovat popis
Podle mě je to spíše filozofická kniha, kde je příběh spíš jen tak na doladění. Je to publikace, kterou asi není dobré číst najednou, protože pak nevyniknou všechny ty skvělé myšlenky a kvůli nudnějšímu stylu psaní ani nemusí příliš bavit. Je to krásná kniha, ale osobně bych řekla, že se nejedná o beletrii. Alespoň ne čistou.
Román Lidé není jen tak pro každého. Jedná se o román plný filozofických myšlenek a úvah, jímž se jako křehká nit vine téma lásky. Přijde vám to jako klišé? No, možná ano, v podstatě každý milostný motiv je jako mnohokrát ohraná deska. A přece si ji znovu a rádi pustíme.
Matt Haig napsal vtipný a zároveň dojemný příběh, u něhož se zpočátku mračíte, protože onen vetřelec se nechová zrovna ukázkově, posléze se budete usmívat nad tím, jaké mnohdy komické situace nastaly, když se už v Andrewově těle snažil pochopit nástrahy a pasti světa lidí. Postupně spolu s ním projdete proměnou, zjistíte, že se z toho cynického a bezcitného tvora (on za to ale v podstatě nemůže) vyloupl úplně jiný člověk. Tedy pardon, mimozemšťan. Poznává, jací lidé doopravdy jsou, na jeho planetě je vidí jako hamižníky a kariéristy, a on vidí, že mají emoce, že si život umí užívat a že k němu bezpodmínečně potřebují lásku. Trochu mi to připomnělo Malou mořskou vílu, zejména jednou situací, ale tu vám prozrazovat nebudu. Jen se hezky začtěte.
Osobně jsem byla z knížky hodně nadšená, líbí se mi, jak Matt Haig dokáže vážnější náměty aplikovat s lehkostí a zároveň i přinutí zamyslet se. Konkrétně tady zaujmou rady lidem, které jsou velmi trefné a tnou do živého.
Jestli hledáte neotřelou četbu, která není plytká, román Lidé by mohl být tou správnou volbou.
Hrozně mě fascinival styl psaní. Kapitoly jsou dost krátké, občas přes půlku stránky. Kniha se v podstatě ani neutváři dějem, jako spíš samotnými myšlenkami. Ty se zaobírají hlavně lidmi. Jak, proč, kdy, s kým. Také obsahuje spoustu emocí, jako například štěstí, smutek nebo zlost.
Vypravěč v knize je skryt za spoustou tajemství a čtenář dlouho tápe, kdo to vlastně má být. Často se zde řeší hlavně matematika a její vědy, což je tak nějak i pointa, proč ten příběh začal - kvůli matematiky.
Je to hrozně krátké čtení, ale díky tomu je také těžké, skrz to, jak emočně působí na čtenáře.
Tato kniha je o bytosti, která se ocitla na zemi, jako člověk. Nahý , uprostřed davu lidí, super ne?
Všímá si lidí a popisuje jak vypadají ...
,, LIDÉ existují a jsou zvláštní. Věci, které dělají aby byli šťastní, jim působí trápení. Např.nakupování, sledování TV, hledání práce a vzdělávání mláďat . Lidský mozek se dá klonovat ale nedá se klonovat, to co je v něm’’.
Nedokáže pochopit , proč ho sehrála policie za to, že byl nahý.
Úžasná , zvláštní a velice čtivá kniha.
Jak mi lidé bereme některé věci samozřejmě. No, jak jinak, že? Máme to zadarmo a odjakživa!!!
Kniha nutí k přemýšlení, hraje si s city. Je zábavná tak, že se nutí smát - někdy až skrz slzy.
Je napsaná z pohledu bytostí z jiné galaxie, která se vydává za člověka, aby pochopila, jak to tady u nás na Zemi vlastně funguje.
Z mého pohledu je to docela vtipně podáno a je tam dost věcí k zamyšlení o našem vlastním životě. V knížce je mnoho kapitol a jsou relativně krátké. To mi docela vyhovovalo, protože jsem vždycky mohla dočíst kapitolu a nemusela končit čtení uprostřed dlouhé kapitoly. Ze začátku čtení mě knížka moc neoslovila, ale pak jsem se začetla a děj začal být zajímavý, takže mě to chytlo.
Knížku bych určitě doporučila všem, kteří se chtějí zasmát, ale i trochu zamyslet nad svým životem u nás na Zemi. Myslím, že nebudete litovat.
Když jsem začala číst, byla jsem docela zaskočená. Čekala jsem podle popisku knihy něco spíš filozofického, možná s nádechem esoteriky. První kapitoly jsem pořádně nechápala. Přišlo mi to strašně divný a v hlavě jsem pořád měla, že ta knížka musí být přeci o něčem jiném. Naštěstí po pár kapitolách přišel zlom (ve mně) a příběh se mi začal líbit. Nad spoustou věcí jsem se při čtení usmívala a i opravdu smála. Nic podobného jsem asi ještě nečetla a jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky :) a určitě si nemyslím, že to je kniha jen pro matematiky nebo filosofy, nebojte se toho ;)
Pokud jste se lekli, že je to o matematikovi, tak se nemusíte vůbec bát. Já matiku nemám ráda, ale v téhle knize mi to nevadilo a dalo se to i celkem snést. Zároveň je kniha i trochu filozofická, ale není to nijak přehnané filozofické dílo.
Též se mi hodně líbil ten styl psaní, který byl velmi specifický. Celkový pohled na lidstvo byl opravdu velmi k zamyšlení. Myslím, že jde vskutku o zajímavé dílo.
Úleva? Ani ne. Četl se celkem ztěžka. Ne proto, že by se číst nedal, naopak – stránky byly hodně poutavé a čtivé, jenže s sebou nesly takové zvláštní a podivné poselství, které se mi ani zpětně nedaří dostatečně slovně uchopit.
„…Existuje takový paradox. Věci, které nepotřebuješ k životu – knihy, výtvarné umění, filmy, víno a podobně – k životu potřebuješ. Kráva je stále kráva, i když jí říkáš hovězí. Tvůj život bude mít přibližně 25 tisíc dnů. Postarej se, aby sis alespoň některé z nich pamatoval. Kvark není ta nejmenší věc. Přání na smrtelné posteli, že ses měl víc snažit, to je ta nejmenší věc. Protože neexistuje…“
Několikrát v recenzích padlo přirovnání ke Stopařově průvodci po galaxii. Sorry, ale to vážně neberu. Stopaře mám ráda – film i knihu, první díl, nicméně tady bych raději nesrovnávala. Je to jako poměřovat jablka se švestkami, byť se základní téma může zdát hodně podobné. První výtka technického rázu bude směřovat na anotaci, která je zbytečně dlouhá, vyčerpávající a nic neříkající. Kniha si zaslouží podstatně lepší propagaci a návnadu pro hypotetické čtenáře. Hodit tam dlouhý román je stejný prohřešek, jako vybalit v anotaci spoiler!
Mám-li hovořit o knize samotné bez již zmiňovaných spoilerů, je to ošemetný oříšek. Hledáte-li zamyšlení, perspektivu, takový nezávislý náhled do lidského života z jiného pohledu. Ideální. Rozhodně nenajdete něco, co slupnete za večer jako malinu. Dnešní kousek chce rozvahu, klid, pozornost a otevřenou mysl.
Celou recenzi najdete na vendi1.(url)
Příběh je vlastně o tom, že byl vyslán jeden mimozemšťan na zemi aby zabránil pokroku lidstva. Měl za úkol zničit práci a život profesora matematiky, který rozluštil velmi důležitou hypotézu. Ačkoli to na první pohled vypadá jako nuda, myslím, že i nároční čtenáři si nakonec přijdou na své. První část příběhu je opravdu o tom, že vám autor vysvětluje spoustu věcí ohledně matematiky i údajných mimozemšťanů, kteří chtěli pokroku zabránit hlavně kvůli tomu, že podle nich na to lidstvo není připravené. Ale věřte, že bez toho byste určitě nepochopili všechny důležité souvislosti, protože každý z nás se o matematiku tolik nezajímá a není pro nás nějaká matematická hypotéza vůbec důležitá, tudíž bychom nevěděli proč se kolem toho celá kniha točí.
Když už se dostanete do hloubky příběhu přijdete na spoustu zajímavých věcí o lidech. A právě proto zní název knihy Lidé. Podle mimozemšťanů jsou všichni lidé stejní, hamižní a jde jim jen o peníze a životní uznání. Podle nich jsou lidé jen primitivní stvoření, ne-li horší než „hloupá“ zvířata. Ostatně to si myslel i hlavní hrdina. Jenže potom co poznal lidi blíže zjistil co to znamená mít emoce, co to znamená žít a hlavně co znamená v lidském životě láska.
Jak říkám, je to kniha u které musíte hodně přemýšlet. Příběh je zajímavě napsaný. Vlastně čtete příběh o dvou lidech respektive o jednom člověku a jednom mimozemšťanovi. Je zajímavé jak by to vypadalo, kdybyste museli žít život někoho jiného. Nakonec se u toho zamyslíte i o svém životě i o životě jako takovém.
Na knize mě fascinuje hned několik věcí. Za prvé tu máme vypravěče, o kterém dlouho nevíme, kým vlastně je. Dlouho jsem tápala, kdo je hlavní postava a co se vlastně stalo. Zároveň si myslím, že i na konci to stále není zcela jasné a autor to klidně mohl myslet trochu jinak, než jsem to pochopila já.
Další věcí je samotný styl psaní. Neřekla bych totiž, že se jedná vyloženě o příběh, i když jistý děj kniha má. Osobně to na mě ale působilo jako jakési zamyšlení nad životem na Zemi a právě myšlenky jsou to, co tvoří většinu knihy.
Kdybych měla knihu vystihnout jedním slovem, pravděpodobně bych řekla něco jako "zvláštní", protože ona taková skutečně je. Dostane vás do neobvyklé nálady, během které se společně s autorem zamýšlíte nad spoustou věcí.
I přesto, že tento typ knih nečtu téměř nikdy, tato mě od začátku chytla, líbila se mi a myslím, že jestli u nás autorovi vyjde něco dalšího, ráda si titul také přečtu.
V knížce se nad některými pasážemi budete usmívat, ale nad většinou se jistě zamyslíte. Je zajímavé číst, jak nás lidi a vlastně celou Zemi, vidí „cizák,“ který k nám přišel pouze splnit svou misi. Dokonce dostaneme i pár úsměvných a užitečných rad, jak se vlastně na Zemi chovat.
Kapitoly jsou krátké a výstižné, a díky tomu těch 304 stránek uteče jako voda. Kniha je přirovnávána ke Stopařově průvodci po galaxii, což nemůžu posoudit, protože jsem Stopařova průvodce nečetla, ale mně osobně se Lídé moc líbili a jsem ráda, že jsem ke knize dostala. Někdy není na škodu si přečíst něco trošku hlubšího.
Pak se ale příběh překlání a náš mimozemšťan zjišťuje, že to s námi lidmi nejspíš nebude tak černobílé, jak byl učen. Že možná máme nějakou naději, že v nás je láska, dobrota a laskavost. A tak i on, čím více času s námi tráví, se tím více stává člověkem s city. Je to zajímavá proměna, která i mě dodala naději, že to možná s námi nebude zas až tak zlé.
Knížka bezesporu přináší zajímavý pohled na lidský život. Na to, že možná na první pohled věci nemusí mít logiku a dávat smysl, ale nakonec tvoří dokonalý celek. Na to, že být člověkem možná není tak úplně špatné. A kdyby první polovina knihy nevyznívala tak pohrdavě, byla bych z ní mnohem více nadšená.
Věřím tomu, že někomu, kdo má k bytostem z vesmíru bližší vztah jak já, se bude kniha líbit. Vlastně i pro mě bylo do jisté míry fascinující pozorovat, jak ten náš svět může vnímat někdo zvenčí. A věřím tomu, že Vám knížka dodá naději, že to s námi není tak špatné.
Každopádně jsem od (pro mě) nového autora dostala Sci-fi filosofickou knihu, která je celkem napínavá, ale i zmatená a trvalo mi, než jsem se zorientovala.
Hlavní linie příběhu je možná nápaditá, nicméně zpracování mělo dost trhlin. Přišlo mi to takové zjednodušené a nedostatečně propracované. Možná i proto mi strašně dlouho trvalo se do příběhu ponořit a začíst. Mnoho otázek zůstalo nezodpovězených, ne všechno mi do sebe logicky zapadlo.
Na druhou stranu si myslím, že přidaná hodnota knihy je spíš, než ve vyprávěném příběhu, v tom filosofickém přesahu. Zejména v pasážích, kde na běžný život na této planetě pohlíží mimozemská bytost a místy opravdu trefně glosuje určité aspekty lidského chování, nad nimiž se my lidé většinou ani nezamýšlíme. V knize si určitě každý najde nějakou zajímavou myšlenku či pasáž, která s ním bude rezonovat, nicméně třeba právě kapitola "Rady lidem", z níž tak nějak cítím, že byla autorem zamýšlena coby jakýsi vrchol díla, mi přišla dost prvoplánově napsaná a pár rad mi přišlo úplně mimo mísu. Byť některé jsou naopak tak pravdivé!
Ve výsledku tedy úplně nevím, kam bych knihu Lidé žánrově zařadila. Celkem bezpečně ale můžu prohlásit, že si hraje na víc, než čím ve skutečnosti je. Tváří se jako hluboce filosofické dílo, ale ta hloubka tam prostě není. Bylo to zajímavé zpestření a vybočení z mých zajetých čtenářských kolejí, ale u toho to asi také skončí…
Odpovídáme pozitivně na otázky, které nás uvnitř trápí. Smějeme se, ale přitom pláčeme zároveň. Milujeme někoho, kdo stejně zemře. Jíme sendvič s burákovým máslem.
Pozastavíte se nad detaily a uvědomíte si, jak bizarní jsou věci, které bereme jako součást našich životů. Je to vtipné, vynalézavé a možná trochu i zvrácené. Potom se ale bytost v matematikově těle uvelebí a z příběhu mizí zvídavost, která ji dělala tak jedinečnou. Místo toho ji nahradí předvídatelnost, dialogy bezduchého tlachání a zvraty, které nejsou ničím výjimečným. Celý střed knihy se stává zbrklým a zmatečným.
Autor naťukl spoustu příběhových linií, a nakonec se pořádně nevěnoval ani jedné z nich. Ke konci byla snaha o rychlé vyřešení, ale text knihy by měl plynout. Zbrklé popsání všeho v jednom odstavci není řešením. Opravdu ale oceňuji závěrečné rady lidstvu. Jsou nápadité a trefné.
Příběh měl potenciál. Měl spád, myšlenku a šmrnc, který se v titulech špatně hledá. Kdyby se autor držel původní myšlenky – externího popisu lidí a všech zvláštností – napsal by něco úžasného. Do příběhu se ale až příliš ponořil a původní myšlenku moc brzo opustil. Vrací se k ní až na posledních deseti stranách.
Netvrdím, že kniha nikoho nezaujme, vždyť hodnocení ostatních čtenářů jsou opravdu velmi vysoká. Jen bych ji doporučila někomu, kdo se zajímá o matematiku a nehledá v příbězích promyšlenost a hloubku. Za sebe ji dávám dvě hvězdičky.