Nový román kontroverzního francouzského spisovatele Michela Houellebecqa je životním bilancováním šestačtyřicátníka, který vzpomíná na své bývalé lásky. Nepřekvapí, že nechybí naturalistické popisy sexuality, ale i lyrické, melancholické úvahy nad vztahy obecně, pojmy láska, přitažlivost apod. Ve...
číst celé
Nový román kontroverzního francouzského spisovatele Michela Houellebecqa je životním bilancováním šestačtyřicátníka, který vzpomíná na své bývalé lásky. Nepřekvapí, že nechybí naturalistické popisy sexuality, ale i lyrické, melancholické úvahy nad vztahy obecně, pojmy láska, přitažlivost apod. Ve druhé půlce románu vypravěč zjišťuje, že nemůže žít bez Camille, jedné z milenek, a výčitky i sebelítost ho pohání k něčemu, co vypadá jako stalking. Když je vypravěč na dně, rozhoduje se mezi vírou a mezi antidepresivy. „Bůh je průměrný scenárista“, poznamenává, a je jasné, pro jakou variantu se rozhodl. Houellebecq má nezaměnitelný, osobitý styl, pracující zejména s nenápadnými, ale promyšlenými asociacemi. Jsou zde i vedlejší linie příběhu jako sportovní střelba nebo vysokoškolské studium na zemědělské fakultě – není to poprvé, co do fiktivního příběhu pronikají autobiografické prvky. Houellebecq opět dokazuje, že každé jeho nové dílo je literární událostí a že se mu stále daří udržovat své čtenáře v očekávání a napětí.
schovat popis
Recenze
No nic... koupila jsem jako audioknihu, výborně načtenou.
Jinak mi ale příběh připomínal (nějak zvláštně dost připomínal) Gentlemana v Moskvě. Toho jsem nedoposlechla, i když byl taky výborně načtený.
Serotonin jsem doposlouchala až do konce... a jak jsem pochopila z náznaků Gentlemana tam, kam jsem ještě stihla dojít, ani konec se moc nelišil.
Přesto mě Serotonin bavil o něco víc, asi občasné zábavné erotické kousky textu.
Jinak ale beru tuhle knížku jako sáhnutí vedle. Od autora je to moje první přečtená a asi na dlouho i poslední.