SVĚTLÁ MINULOST, TEMNÁ BUDOUCNOST Rok 2035 Třetí světová válka v podobě jaderné katastrofy smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí....
číst celé
SVĚTLÁ MINULOST, TEMNÁ BUDOUCNOST Rok 2035 Třetí světová válka v podobě jaderné katastrofy smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v tunelech, se snažili přečkat konec světa. Vytvořili si zde svůj mikrokosmos místo původního makrokosmu. Ze všech sil se upínají k životu a odmítají se vzdát. Sní o tom, že se opět vrátí na povrch – jednou, až pomine radioaktivní záření způsobené svrženými atomovými bombami. A nevzdávají se naděje, že najdou další přeživší…
schovat popis
Recenze
Z konce jsem lehce rozpačitý. Musí se všem nechat, že je Arťom posedlý odchodem z metra a zároveň svrhnutím vlády a Besollova. Sám nic z toho nemá podložené, jen co mu řekli ostatní a sám Besolov, který mu taky mohl nakecat kopu hovadin. Jenže i ty zprávy z Jekatěrinburgu, Vladivostoku a Ameriky či Paříže, můžou být klidně past. Válka klidně může trvat, ale to si Arťom nepřipouští. Alespoň v něco věří, alespoň nechce žít v příšeří.