V románech o Mercy Thompsonové, které se dostaly na první příčku seznamu bestsellerů New York Times, našla kojotí měňavkyně své místo ve vlkodlačí smečce. Když je však Mercyino pouto s jejím druhem a smečkou zlomeno, zjistí, co doopravdy znamená být sama…
Poté, co je Mercy napadena a unesena ze...
číst celé
V románech o Mercy Thompsonové, které se dostaly na první příčku seznamu bestsellerů New York Times, našla kojotí měňavkyně své místo ve vlkodlačí smečce. Když je však Mercyino pouto s jejím druhem a smečkou zlomeno, zjistí, co doopravdy znamená být sama…
Poté, co je Mercy napadena a unesena ze svého teritoria, se ocitne ve spárech nejmocnějšího upíra na světě, který ji chce použít jako zbraň proti vlkodlačímu alfovi Adamovi a vládkyni upírů v Tri-Cities. Mercy se podaří uprchnout v kojotí podobě, ocitne se však jak bez peněz, tak bez šatů sama v srdci Evropy…
Mercy, která nemůže kontaktovat Adama ani zbytek smečky, musí získat spojence a bojovat s nepřáteli a také si ujasnit, kdo je vlastně kdo. Znovu se probouzí starověké síly a Mercy musí jednat co nejchytřeji, aby nevyvolala válku jak mezi upíry a vlkodlaky, tak mezi vlkodlaky navzájem. A v srdci starodávného města Prahy se začínají zjevovat staří duchové…
schovat popis
Recenze
Tentokrát autorka z dříve představených postav použila úplné minimum, aby mohla ukázat ty nové. A proč? Protože se celý příběh přesouvá do Evropy. Velká část se odehrává dokonce u nás, v Praze, což mě hodně potěšilo. Děj se rozpoltil mezi Mercy a Adama, protože každý skončil na jiném místě, takže bylo využito jiného konceptu a po celou dobu se střídaly jejich pohledy vyprávění.
Co bylo hodně k zamyšlení, protože občas mi to žralo mozkové závity, byly ty intriky v intrikách. Mnohdy mi to připadalo hodně zamotané, až téměř nelogické. Ale jak jinak chcete z nějaké velké postavy udělat super nepřemožitelného padoucha, že. Rozhodně to nebylo něco, co by kazilo dojem z knihy. Jen jsem občas byla trochu zmatená ze všech těch myšlenkových a reakčních pochodů.
Co jsem u této série zjistila je, že nejlepší je číst zhruba první polovinu za sebou, dokud je to pro člověka nové a dokud se na pozadí odehrávají velké věci. Hodně se řešily věci ohledně jednotlivých ras, vztahové peripetie a tak dále a hlavně život Mercy. V momentě, kdy se to jakžtakž urovnalo a získalo směr, jakoby knihy ztratily trochu šťávy. Strašně mi třeba chybí Samuel, který tomu taky dával určitou energii...
Nicméně, druhou polovinu série bych doporučovala číst s menšími či většími pauzami, protože si to pak člověk lépe vychutná, když mu každá kniha nepřijde tak podobná. Samozřejmě autorka občas vytáhne něco, čím to hezky opepří, ale nefunguje to vždy, viz Ohnivý dotyk. A tak tato kniha opět získala ztracené hvězdičky, přesto si Bouří prokletou a Mihotavé stíny nechám na někdy později...