Obsah Nové Botaniky 2023/2\nEditorial\nMangrove – ohrožený svět obojživelných lesů\nMangrovy jsou velmi zajímavá společenstva tropických a subtropických oblastí, vyskytující se na místech, kde se setkává pevnina se slanou a sladkou vodou. Potkáme se zde s řadou unikátních adaptací, pomocí nichž se rostliny vyrovnávají se životem na nehostinných stanovištích.\nVonné látky v životě rostlin. Rostliny a živočichové\nPoložili jste si někdy otázku, k čemu vlastně rostlina potřebuje vonné látky, které produkuje? Jistě ano. Silice potřebuje pro komunikaci, ochranu před hmyzem či jinými býložravci, kteří by si na ní chtěli pochutnat, anebo chtějí hmyz naopak přilákat jako opylovače. Pojďte poodhalit, jaké chemické mechanismy působení na živočichy rostliny využívají a jak se vyvíjejí.\nMučenky a jejich všestranné využití\nMučenky jsou známé pro své jedlé plody pod názvem maracuja či passionfruit. Mučenka jedlá má poživatelnost uvedenu přímo v druhovém jménu. Mučenky jsou liány s velmi dekorativními květy a celkem známe více než 580 druhů, z nichž se řada používá v tradiční medicíně k léčbě mnoha onemocnění.\nNeshodice rozprostřená, tradiční léčivka s širokou škálou léčivých účinků\nEklipta rozprostřená, či již bratry Presly pojmenovaná neshodice, patří mezi léčivé rostliny s rozmanitým využitím jak v ájurvédě, tradiční čínské medicíně a v domorodé Americe, tak i v nejnovějších technologiích.\nAllanblackie: olejová alternativa ze subsaharské Afriky\nV deštných lesích tropické Afriky se vyskytuje řada zajímavých a dosud nedoceněných druhů rostlin. Jedním z nich je i allanblackie, strom z čeledi klusiovitých. Představíme si druh, který se do celosvětového povědomí začal dostávat na přelomu milénia, a to díky unikátnímu složení svého oleje.\nBiotechnologické postupy ve šlechtění cibule kuchyňské\nCibule kuchyňská je jednou z celosvětově nejoblíbenějších zelenin. Šlechtitelé vytvářejí nové odrůdy pomocí hybridizačního a populačního selekčního šlechtění. Jaká úskalí na šlechtitele čekají a jak se vyhnout tzv. heteróznímu efektu a skokovému snížení výnosu, vitality a odolnosti k chorobám? Zjistěte, jaké biotechnologie se používají.\nKulturní rostliny Střední Asie aneb odkud pochází naše známé ovoce\nV dalším díle seriálu o kulturních plodinách zamíříme opět do Asie, neboť zdejší druhová rozmanitost dala vzniknout velkému množství rozličných plodin. Zaměříme se na původní plané druhy našich známých ovocných stromů, pocházejících z této oblasti. Jabloň, hrušeň, kdouloň, meruňka, ořešák a další.\nArboretum Sofronka v Plzni-Bolevci\nKrátce po polovině minulého století vzniklo na okraji Plzně v sousedství rybníků bolevecké rybniční soustavy arboretum Sofronka, sbírka borovic unikátní nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku. Dlouhodobě zde roste 40 druhů borovic z celého světa. Přijměte pozvání do tohoto unikátního arboreta a dozvíte se více.\nVonodřev a jeho tajemné vůně\nJméno vonodřev nám napoví mnohé. Získává se z něj pryskyřice, která je známá jako peruánský balzám a toluánský balzám. Jako součást Višněvského balzámu je používána na špatně se hojící rány, působí proti zánětu, podporuje hojení a obnovu tkáně. Zdá se, že je univerzálním hojivým prostředkem, nicméně v dnešní době alergií je třeba opatrnosti.\nExperimentální směsi rostlin pro ozeleňování tramvajových tratí a obratišť\nStále více zastavěné plochy, beton a asfalt trápí řadu měst. Na silnicích se asi rostlinného koberce nedočkáme, ale co třeba na tramvajových tratích? V článku vám přestavíme, jaké druhy rostlin by se zde mohly více než dosud uplatnit. Není to totiž vůbec jednoduché, ne každá rostlina na pásech kosených a vyhřívaných tramvajemi prosperuje.\nŠafrán setý – podzimní král mezi šafrány\nS podzimem čekáme spíše záplavy barevné palety listí než barev květů. Šafrán setý však kvete právě na podzim. Je to druh, který se po staletí využívá pro své kořenité blizny, ale i významné léčivé účinky, které potvrzují mnohé studie. Biologicky aktivních látek v něm bylo prokázáno již 150. A že se hodí třeba právě na podzim, si již přečtěte sami.\nHouby přírodní památky Rychnovský vrch\nNa podzimní houby se jistě vypravíte sami, my vás pozveme tentokrát na Svitavsko a představíme vám houby s poetickými českými jmény žilnatka či loupavka i známější ryzce a hřiby v přírodní památce Rychnovský vrh, kde na 341,5 ha roste asi 478 taxonů hub. To by bylo, kdyby byly všechny jedlé…\nVývoj karpatských květnatých luk\nPůvodní karpatské druhově pestré louky jsou výsledkem dlouhodobého soužití člověka s přírodou. Patří k druhově nejbohatším, nejpestřejším a nejohroženějším biotopům. Představíme si jejich historický vývoj i druhovou bohatost na příkladu jedné z nejbohatších lokalit – Kopaneckých lúk ve Slovenském ráji.\nHarmonie barev a vůní Arboreta Fakulty lesnické a dřevařské v Kostelci nad Černými lesy\nArboretum v Kostelci nad Černými lesy je pro veřejnost otevřeno jen dvakrát v roce, ale rozhodně stojí za to si sem naplánovat návštěvu. Kromě partií, kde jsou dřeviny uspořádány systematicky či dle ekologických nároků, zde najdete části, kde je v kompozici skupin dřevin kladen důraz na jejich uspořádání, které by lahodilo oku návštěvníků či objektivu fotografa.\nZelenina původem ze Střední Asie\nMnohá zelenina pochází z asijského regionu, tentokrát se zaměříme na česnek, cibuli, mrkev a špenát. Dozvíte se, že původ divokého předka česneku setého je kvůli sterilitě mnoha jeho kultivarů obestřen tajemstvím a jak je to s pláčem nad cibulí. A než si článek nalistujete, tipněte si, jakou barvu kořene měla původní mrkev?