Kdyby série Světlonoš skončila "Okem temnoty," byl by to sice velmi otevřený a v mnohém nedořešený, ale rozhodně zajímavý konec. Mocní (nedí se říct, že by Kip zrovna proslul originalitou) vyrazili do války, arcimág byl zpola oslepen a uvězněn... ale Weeks řekl ne a rozhodl se napsat ještě další dvě knihy. A udělal dobře.
Gavin Guile je uzavřen ve vlastním vězení, které, jak si myslel, vytvořil pro někoho jiného. Řád Zlomeného oka unesl jeho otrokyni, aby o něj pečovala. Pokud ovšem nedokážete zhmotňovat světlo, z magické cely není úniku...
Kip se svou novou manželkou Tisis a s přáteli putuje Sedmi satrapiemi, nebo spíš tím, co z nich zůstalo, a bojuje proti armádám Barevného prince, který se teď nazývá Bílým králem - a má na své straně padlé bohy, kteří opět povstali proti Chromerii. Kip objevuje nové a fascinující formy magie, učí se politikařit, uzavírá spojenectví, buduje vojsko a hledá cestu k ženě, kterou si musel vzít z politických důvodů.
Teia zatím zabředá hlouběji a hlouběji do nebezpečí, když se skrytě snaží špehovat a poškozovat Řád Zlomeného oka. Navíc sledujeme i novou Bílou, která se zuby nehty snaží udržet rozpadající se satrapie pohromadě - a zdánlivě nachází nečekané spojence.
Brent Weeks skvěle pokračuje v rozjeté sérii. Odhaluje nám překvapivá tajemství, přidává nové zápletky. Některá šokující odhalení se zdají být náhlá a mírně nesmyslná, jiná zase trochu překombinovaná, ale pokud jste předchozí knihy četli pozorně, spoustu jste vytušili sami a autor vám to jen potvrzuje. Znovu ukazuje, že je mistrem svého žánru, přivádí k životu skvělé a rozporuplné postavy a v "Krvavém zrcadle" vytváří předstupeň k jistě strhujícímu finále série. schovat popis