Když jsem poprvé uviděla Císařovy čepele, nadchla jsem se naprosto pro obálku. Hledala jsem si tedy informaci o obsahu a ta slibovala vcelku zajímavou klasickou fantasy. Ale pravdou byl spíše opak. V knize jsem zoufale postrádala mapu, jelikož autor zmiňoval tolik míst, že jsem se v tom opravdu hodně plácala. V mnoha momentech jsem si absolutně nemohla vzpomenout, o co se vlastně jednalo, kde se to nacházelo a podobně. Potíže mi taky trochu dělala některá jména, která se těžko četla, takže jak si dokážete představit, a někteří možná znají z vlastní zkušenosti, prostě jsem si je komolila po svém :-)

Dalším mínusem pro mě bylo přeskakování mezi třemi hlavními hrdiny, dětmi mrtvého císaře. Tady mi pro změnu chybělo, že na začátku každé kapitoly chybělo jméno, nebo cokoli, co by naznačilo, ke komu jsem přeskočila. Takže jsem musela prostě začít číst, abych zjistila, ke komu jsem najednou byla posunuta. Docela zmatky, pokud se stalo, že na první stránce kapitoly, nebylo zmíněno žádné jméno, ale jen děj s popisy.
Co se týče obsahu knihy, samotný příběh se mi velmi líbil. Tím chci říct nápad a děj. O co tam vlastně šlo a v co to vyústilo. Na to, kolik knih jsem přečetla, tak mi příběh připadal vcelku nápaditý a originální. Ale to bohužel ještě neznamená úspěch. Postavy byly hodně podobné, především povahově, takže jsem měla pocit, jakoby existovaly pouze dva tábory lidí. Na jedné straně normální lidé logicky uvažující a bránící spravedlnost a na druhé straně tupci bez svědomí. Nějaká větší pestrost se tu bohužel neobjevila.

Ale jak už jsem psala, příběh není všechno a knihu obvykle nezachrání. Co mě na knize štvalo, tak to byl styl. Naprosto nudný a nezáživný, plný popisů. Dlouhý text, protahovaný někdy až k neunesení, byl kolikrát naprosto zbytečný. Navíc většinu knihy se řeší výcvik dvou bratrů, každý je někde jinde a dostává jiný dril a to mě nudilo asi nejvíc. Proto se prostě na plnou pusu přiznám, že se mi podařilo u knihy usnout tolikrát, kolikrát se mi ještě u žádné nestalo. Těch víc jak čtyři sta stran pro mě bylo tedy docela slušným utrpením.

Nejlepší byly poslední stránky, asi závěrečná osmdesátka, kdy se konečně dělo něco natolik zajímavého, že jsem to dokázala přečíst na jeden zátah. To bohužel ale můj celkový dojem nedokázalo opravit. Tím pádem si nejsem jistá, kdy se pustím do druhého dílu, který na mě čeká doma a zda vůbec budu kupovat díl třetí. Kniha mě opravdu hodně zklamala, přesto, když se podívám na nejrůznější databáze, tak má neskutečně vysoké hodnocení. A tomu prostě nerozumím. Fantasy příběh by měl být poutavý od začátku až do konce a ne až na úplný závěr. Možná měly kapitoly více přeskakovat a k některým detailům se vracet pomocí vzpomínek, nebo něco takového. Ale tohle opravdu nešlo. Nejraději bych dala dvě a půl hvězdičky, protože to není na dvě, ale dám tedy horší tři. Pokud do knihy půjdete, nic si od toho neslibujte, ne tolik jako já, a možná vás to bude bavit... schovat popis