Klasicistní zámek francouzského typu Rájec nad Svitavou (Rájec – Jestřebí) se nachází v oblasti Moravského krasu, severně od Blanska, Jihomoravský kraj. První písemná zmínka o vsi Rájec je z roku 1139. Ve středověku zde stály pravděpodobně dvě tvrze, jedna v místě zvaném Hradisko směrem k Doubravici, druhá v blízkostí dnešního zámku. Obě byly zničeny za válek moravských markrabat Jošta a Prokopa koncem 14. stol. Rájecké panství často měnilo své majitele. Darovací listinou přešel v roku 1464 celý Rájec na bratry Bohuše a Petra z Drnovic. V roce 1570 byla dosavadní tvrz přebudována v renesanční zámek, který stával na návrší nad předhradím sz od dnešní zámecké budovy. V polovině 18. stol. rájecký renesanční zámek vyhořel a nebyl obnoven. V roku 1763 získali rájecké panství Salmové z Reifferscheidtu, z nichž Antonín Salm začal stavbu dnešního rájeckého zámku Rájec-Jestřebí. Celý objekt byl dokončen již roku 1764, kdy se současně přikročilo k úpravám interiéru a průčelí. Mnoha přestavbami tak vzniklo na Moravě sídlo s charakteristickými rysy zámků ve slohu Ludvíka XV. Zároveň s výstavbou zámku v Rájci byla také založena pozdně barokní zahrada, kterou počátkem 19. stol. vystřídal přírodně - krajinářský park s rybníkem a romantickým vodopádem. V roce 1811 zdědil rájecký zámek Hugo František Salm, který se výrazně zapsal do dějin jako vědec, organizátor a příznivec Českého národního obrození. Salmové drželi zámek Rájec – Jestřebí až do roku 1945. V letech 2. světové války byl zámek několikrát bombardován, protože ve sklepích zámecké zahrady se vyráběla munice pro Wehrmacht. Po převzetí moci komunisty byl zámek zestátněn, dnes je státním majetkem a náleží do péče Krajského střediska státní památkové péče v Brně jako objekt první kategorie. Zámek Rájec – Jestřebí je rozsáhlý komplex budov umístěných kolem postranního nádvoří, do kterého vystupují dvě boční křídla mansardové budovy. Uprostřed nich se nachází patrová panská budova ve tvaru U s mansardovým podlažím. Ze vstupní haly se vychází po hlavním zámeckém schodišti do soukromých komnat panstva v patře. Reprezentační a společenské sály jsou umístěny v přízemí. Expozice zámku představuje 2 zámecké okruhy. V prvním můžeme shlédnout zámeckou kapli z 18. stol., kde návštěvníky zaujme výstava původních kněžských rouch a ornátů. V prostorách kaple jsou umístěny také náhrobky, přenesené z farního kostela. Prohlídka dále zahrnuje reprezentační pokoje, bohaté sbírky orientálního porcelánu, rytin, hudební sál, a rozsáhlou empírovou knihovnu s 60 000 svazky. Druhý okruh prohlídky zahrnuje zámecké interiéry, které sloužily jako obytné pokoje, doplněné o obrazy z období baroka a romantismu, sbírky habáňské keramiky a italské majoliky. Dominantou expozice je cenná zámecká obrazárna, která byla nově instalována v roce 1950. V současné době představuje sběratelský celek, jenž je zastoupen především nizozemskými autory. Krajiny a portréty pocházejí ze 17. až 19. stol., zejména z období romantismu. Nejstaršími obrazy jsou saské podobizny z doby kolem roku 1530. Soubor těchto kreseb je nyní instalován v 1.poschodí zámku, kde je rovněž umístěn stylový nábytek. Zvláštností je sbírka rytých křišťálových nádob ze 17. a 18. stol., většinou jihoněmeckého a italského původu. Dále je zde umístěno zajímavé muzeum Moravského krasu. Jedno křídlo rájeckého zámku dodnes nese název Saarův dům jako připomínka mnoha pobytů rakouského básníka Ferdinanda von Saara u Salmů. Třeba také připomenout rájecké zahradnictví, které vstoupilo do povědomí díky ojedinělé sbírce kamélií. Dnes se již tradiční výstava těchto rostlin a květinových aranžmá koná každoročně vždy koncem února. schovat popis