Co je to somatopsychologie koní? • komplexní veterinárně lékařský obor • bere v potaz psychickou pohodu na zdraví koně • zabívá se vlivy prostředí, tréninku na zdraví a nemoc • včasná diagnóza onemocnění ze stresu • miniinvazivní přirozená terapie Kdy Somatopsychologie pomáhá? • neochota koně • vyhazování • vyšší lekavost koně • skleslost koně • obtíže při učení se novým věcem • .... Somatopsychologie je interoborovou disciplínou, ne zcela neznámou u lidí, která balancuje na hranicích zdraví a nemoci, prevence a terapie, příčin a následků. Somatopsychologie jako komplexní obor bere v potaz provázanost vlivů prostředí, fyzického a psychického stavu jedince v těsné vazbě. Koně trpí mlčky; a počáteční, bohužel někdy i pokročilá stádia mnohých nemocí se neprojevují ničím jiným, než změnou chování koně, zhoršenou trénovatelností, či neposlušností. Je na nás, abychom měli otevřenou mysl, snažili se najít příčinu a koně netrestali. Věřím, že každý kůň, dostane-li k tomu příležitost, je více než ochotný spolupracovat a může se stát svému jezdci nejlepším přítelem. Zdraví je pro to nezbytné. Kdo může profitovat z konceptu somatopsychologie? Každý. Kdo by neměl váhat a somatopsychologa si pozvat, jsou majitelé koní předrážděných, lekavých, vzpurných, nesoustředěných, skleslých, líných, tuhých, házících hlavou, koní agresivních, koní, kteří se hůře učí, kteří se pohybují nerovnoměrně, kteří vyhazují, nesnášejí sedlání, stagnují ve výcviku,... Z mnoha příčin, bych z nejobvyklejších uvedla: strach, bolest, počáteční stádium nemoci, stres, nepochopení požadavků, nevhodné tréninkové metody, separace, ij. ------------------------------------------------------------------------- Naše svědomí nás dokáže dovést k jezdecké harmonii, jakoby dávno samo znalo cestu. 'Spojení člověka a koně je posvátné. Píše se o něm v každé lepší jezdecké příručce. A přece se zdá, že nám toto spojení utíká pod prsty, že se nám kamsi vytrácí z drezurních obdélníků a jízdáren. To protože v naší uspěchané době jsou naše hlavy přeplněné balastem a my ztrácíme pojem o tom, co je opravdu důležité. Odvádíme naši pozornost prázdnými snahami se „pořádně narovnat, prošlápnout patu a na koně zatlačit.“ To ale nikdy nebude fungovat. První, co se musí jezdec naučit (což platí i pro začátečníky, respektive především pro začátečníky), je uvolnit svou mysl. Všechny ostatní jezdecké schopnosti pak přijdou neuvěřitelně snadno.'