Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952: Ojedinělá studie překvapivě rozsáhlého, rozmanitého a fungujícího družstevnictví v Československu za první republiky, které bylo základem národního hospodářství, než bylo komunisty rozvráceno. Dnes může být inspirací pro ty, kteří hledají alternativy k ekonomickému modelu současné společnosti. Pokud slyšíme o zemědělském družstevnictví, vybaví se nám zřejmě JZD sedmdesátých a osmdesátých let, plnící směrnice sjezdů KSČ, popřípadě ještě kolektivizace let padesátých. Málokdo ale ví, že před těmito tragickými událostmi, jejichž dobový popis v knížce též najdete, vzkvétaly v naší vlasti po mnoho desetiletí tisíce venkovských družstev skladištních a hospodářských, úvěrních, zpracovatelských, spotřebních, elektrárenských a dalších, které vznikaly svobodně, spontánně a zdola. Síť svépomocných sdružení pomohla rolníkům uniknout z drápů lichvářů, modernizovat svá hospodářství, zhodnotit a výhodně prodávat své produkty, elektrifikovat i jinak zvelebovat své obce. A co bylo snad ještě významnější: dodala jim sebedůvěru, protože svá družstva zřídili a spravovali sami, bez pomoci charity či státu. Předválečná zemědělská družstva v sobě dokázala skloubit prvky solidarity i soukromé iniciativy. Byla příkladem kontroly ekonomické moci - ekonomické demokracie. Jaký měla družstva vliv na život první republiky? Proč o nich dnes víme tak málo? Knížku, která vzbuzuje tyto a další otázky, napsal její autor v exilu v roce 1952 a po padesáti pěti letech se dostává poprvé k českým čtenářům. schovat popis