Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama
Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své...
číst celé
Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama
Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generací dopředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.
schovat popis
Recenze
Prostě dobový obrázek, díky kterému si můžeme představit, jak tamější společnost fungovala. Doporčuji.
Dokud nezačnete číst, a zjišťujete, že to příběh jen o tomhle. Že vám ty postavy přilnou k srdci svým smyslem pro humor, inteligencí, jejich nedostatky, a pochybnostmi.
Zároveň vám to ukáže, že společnost dříve, se zas tolik nelíší od společnosti dnes. To se mi na knize líbilo asi nejvíce, hledat paralely mezi dnešním a dřívějším světem.
Samozřejmě, hlavní motiv knihy je láska. Láska mezi lidmi, u kterých místo okamžitého zalíbení vzplála vysoká nelibost. Bavila mě cesta, kterou si obě postavy museli projít, aby se vzájemně našli.
Abych to uzavřela, tohle je kniha kterou doporučím každému, kdo bude o můj názor stát :D
Musím přiznat, že komunikační bariéry mezi jednotlivými postavami mi chvílemi šly dost na nervy, ale chápu že to patřilo k ději a hlavně k tehdejší době.
Každopádně konečně chápu lecjaké narážky odkazující na pana Darcyho a předpokládám, že se časem pustím i do některé z dalších autorčiných knih.