Cejlonská skořice je dokonce mnoha špičkovými cukráři a kuchaři označována jako nejlepší skořice vůbec. Přidává se pro okořenění hlavně sladkých pokrmů, pečiva a cukrářských výrobků. Důležitou roli má i při zavařování ovoce. Podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a působí proti nadýmání.

Skořice jako koření se používá hlavně k přípravě sladkých pokrmů, do nejrůznějšího pečiva a cukrářských výrobků nebo při zavařování ovoce. Její dřevitá a zároveň sladká chuť se výborně hodí k mléčné rýži, koláčům, ovocným knedlíkům nebo kompotu. Velmi dobře ladí také s mnoha druhy sušeného ovoce. Špetka skořicového prášku navoní čokoládové nápoje i kávu. Používá se ovšem i do masitých pokrmů, zejména v orientální a latinskoamerické kuchyni.\n
\n
Charakteristika

První zmínky o skořicovníku pochází již ze staré Číny z období 4000 let před n. l. Aromatická kůra stálezelených tropických stromů s názvem Skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum) rostoucích na Srí Lance je považována za nejkvalitnější skořici na světě. První úroda se sklízí dva až tři roky po vysazení. Kůra stromu se sloupne a po usušení vytvoří charakteristické tenké svitky, jejichž okraje se svinují dovnitř. Skořice působí na chuť k jídlu, celkově osvěžuje a podporuje trávení. Používá se jako koření buď v původní, nebo mleté podobě. Má kořenně nasládlou chuť a příjemnou vůni, kterou jí dává zejména obsažená sloučenina cinnamaldehyd.