Národní třída
Popis produktu
Zažijte příběh, který vás zasáhne přímo na srdce i mysl. Národní třída není jen kniha, ale výpověď o tvrdých životních bojích, která vás nenechá chladnými.
Drsný svět a opravdové emoce
V románu Národní třída poznáte Vandama, hlavního hrdinu známého jako bojovníka, který se nevyhýbá střetům se svým okolím, minulostí ani vlastními démony. Tento příběh o přežití a odporu probíhá na sídlišti, kde lidé i budovy vzdorují času a okolnímu světu, a přináší autentickou a melancholickou atmosféru, která vás vtáhne do děje.
Kniha je inspirována skutečnými událostmi a nabízí hluboký pohled na lidské osudy, kde platí jedno pravidlo: vždycky může vyhrát jen jeden. Vandamovy zkušenosti vás naučí, jak to chodí v životě, když se ocitnete tváří v tvář nebezpečí a nutnosti přežít.
Co vám kniha přinese?
Tento působivý příběh kombinuje napětí, reflexi i autentickou atmosféru sídlišť a městské drsné reality. Je ideální volbou pro čtenáře, kteří hledají více než jen zábavu - chtějí provokovat myšlení a cítit opravdový příběh z ulice.
Výhody knihy Národní třída:
- Silný a autentický příběh, který osloví milovníky realistických a dramatických novel.
- Inspirace skutečnými událostmi přidává knize na váze a důvěryhodnosti.
- Výrazný hlavní hrdina se kterým se snadno ztotožníte.
- Melancholická atmosféra sídlišť a městského života, která dodává příběhu unikátní kouzlo.
- Kniha, která vás donutí přemýšlet o lidech a světě kolem nás.
Obecné vlastnosti produktu:
- Žánr: novela s prvky dramatu
- Autor: (neuveden, kniha inspirovaná skutečnými událostmi)
- Vazba: není specifikována
- Vhodné pro čtenáře hledající silné a realistické příběhy
- Velikost a rozsah odpovídá standardní knize
Nakupte společně
- Mohlo by Vás také zaujmout
- Další knihy autora
- Další zboží nakladatele
- Naposledy prohlédnuté
Sběratelské záložky
Mega BookTok Všechna videa
České osobnosti na návštěvě v Megaknihách!
Štítky knihy
Návrh štítků k produktu
Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.
Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.
Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.
K této knize jste navrhli štítky:
Proč nakupovat u nás?
-
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu
-
Levná doprava doslova za pár kaček
-
Spokojení zákazníci známka kvality
-
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy
-
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Hodnocení od zákazníků Heureka.cz
za posledních 90 dní
s obchodem
Velkoobchodní spolupráce
Pokud máte zajímavý sortiment, neváhejte nás oslovit. Nabízíme zajímavé odběry, rychlé platby a respektuplnou spolupráci.
velkoobchody@megaknihy.cz
Rudišovi se podařil příběh poskládaný do krátkých a úderných vět a troufnu si tvrdit, že máme před sebou knihu, kde platí ono známé - co odstavec, to zajímavá a neotřelá myšlenka. Zajímavostí je, že když jsem se ptal na názor různých lidí, kteří knihu četli, co si z příběhu odnesli, každý odpověděl jinak. Někdo viděl v postavě hlavního hrdiny, kterému se přezdívá Vandam a nezná nic jiného než sídliště, hospodu a řeči o své vlasti - omezeného jedince, který si bude to své opakovat stále dokola jak ohraná, gramofonová deska. Jiný v něm viděl například odhodlaného vlastence schopného bránit svou zem za každou cenu. Každopádně, je to vše věc k zamyšlení a já sám jsem si z celého příběhu odnesl, že můžete na sobě pracovat jakkoli, můžete mít ideály jaké chcete, někdy stačí vteřina a všechno je úplně jinak. Přestáváte být "Vandamem" a natahujete ruce s prosbou o pomoc, abyste mohli vstát.
Přečetl jsem všechny Rudišovy knihy a Národní třídu řadím k vrcholu jeho tvorby. Výborná je i jako audiokniha čtená hercem Hynkem Čermákem. Možná budete patřit jako já k těm lidem, kdo si budou chtít opatřit tenhle titul jak v tištěné podobě, tak v jeho mluvené audioverzi.
Problém, který s knihou mám, začíná a končí právě v postavě Vandama. Ten kluk je vděčným hrdinou, protože to rozhodně není ten typ, jehož největším dobrodružstvím by bylo koupení labradora. Jenže jeho charakter, byť nabízí tolik možností jak exhibovat, je prázdnější než se na první pohled zdá. Je jen skořápkou, kterou jeho vlastní nedomrlost a omezenost (natolik čecháčského původu) vyplnila mongoloidními představami o sobě samém jakožto Posledním římanovi. Je to ale ve finále pouze duševní vata, která se točí kolem jeho existence a která ji dodává falešnou hloubku. Falešnou, protože Vandam je ve skutečnosti prvotřídní debílek, který si pro svoje mrzké hodnoty musí najít opodstatnění a omluvu, což činí nejjednodušší možnou cestou, tolik příhodnou blbcům jako je on. Takže tu máme nacionalismus, Hitlera, římany a jilmy, citlivého kluka, který brání bažinu před nájezdníky z centra.
Problém není v tom, že by na to Rudiš vsadil a očekával, že to dodá jeho postavě patřičnou plastičnost. On to podle všeho musel udělat, protože aby byl Vandam přesným vzorem tradičního českého blba, co sedí celý dny v knajpě a sem tam si v neděli z prdele zahajluje, musí mít tuto nebo podobnou základnu. Problém nastává při otázce: a zajímá mě tenhle člověk vůbec?
Já Vandamovi seru na všechny jeho povídačky o minulosti a bažinách. Jsou to kolovrátkové, potižené ideje skomírající trosky, která nenašla žádné místo ve světě – především proto, že si vytvořil svůj vlastní svět. Ale zpět k té otázce. Ten člověk mě nezajímá, byť je psaní o něm v několika momentech svižné a poeticky upřímné, co se týče dialogů. S takovými lidmi jsem vyrostl. My všichni je známe a víme, že tam kde začíná jejich Ahoj vole, tam končí naše lítost vůči nim. Vandamovy odbočky do minulosti, především k jeho otci a k němu, klukovi co plakal na balkoně mě vyloženě iritovaly – iritovaly, protože se mi snažily vnutit pocit, že ten kluk má nějaký to srdce a že si možná zaslouží i nějakou tu lítost, nebo druhý soud.
Zase: vím, že to není Rudišova chyba. Tihle lidé jsou labilní jedinci. Taky si rádi popláčou. Potají, vedle činek. A pak si dají pivko. Kniha by bez toho nebyla úplná, protože Vandam by nebyl úplný.
Nebyl by totiž úplným obrazem klasického českého pepíka/vylízance, který si myslí, že Vandas je Ježíš a že zelená vyřeší úplně všechno. Ok, chápu, ne každej z nás sere mramor, ale zase se ptám: Má mě tenhle kluk kurva zajímat? Proč by měl? Jak mám ocenit vše v knize, její styl, sem tam dobrou myšlenku, když mi je ten člověk u zadku?
Kdybych v průběhu čtení cítil zhnusení a na konci Vandama bytostně nenáviděl, pak bych zřejmě uznal, že se Rudišovi povedlo napsat skvělé dílo. Jenže já nepocítil vůbec nic. Pocit vzrušení po přečtení jsem měl asi takový, jako kdybych hodinu krájel brambory. Prostě konec, hotovo, ať ten kluk jde se psem do parku nebo zdechne, je mi to putna.
Na jednu stranu je to chyba Rudiše, protože mi až moc násilně celou dobu cpe do hlavy, jak moc je ten kluk živý a mrtvý zároveň, což často činí velmi pozérskou a vynucenou hrou s jazykem, kdy napodobuje uvažování titulního blba. Už mi není šestnáct let, abych v těch větách hledal nějaký hlubší moudra. Nejsou tam, stejně jako nejsou ve Vandamovi.
Všichni chodíme do IKEA, vy pankáči.
Nicméně chápu, že v rámci jakési uvěřitelnosti primitivity musel podřídit formu obsahu. Další důvod, proč jsem necítil nic, byl ale daleko horší. A to ten, že jsem ve Vandamovi nespatřil žádnou nestvůru. Byl t prostě jen blbec, blbec tak běžného typu v této republice, že už nedokáže šokovat či něčím překvapit (nedej bože zhnusit).
Ovšem pokud byl toto Rudišův plán (popsat imbecila = po přečtení necítím nic = uvědomím si, jak moc je špatná společnost a moje morálka, protože nic necítím), pak se mu povedl. Teď mě omluvte, jdu si namazat chleba s paštikou.