Jazyk C je skutečně nejpoužívanější vyšší programovací jazyk používaný při programování mikrořadičů ATMEL AVR. Jeho používání má však řadu úskalí a zejména pro začátečníky je obtížný a umožňuje jim i tvorbu obtížně zjistitelných chyb. Proto může být pro začátečníka či vývojáře programujícího jen občas výhodné použít jiný vyšší programovací jazyk, byť za cenu, že výsledný kód je delší či pomalejší, než při použití jazyka C. V úvahu připadají především jazyk Basic (BasCom) a jazyk Pascal. Jazyk Pascal má u nás velkou tradici, především kvůli velké oblibě Turbo Pascalu a později i DELPHI firmy Borland pro počítače PC. Je to většinou první, někdy i jediný, programovací jazyk našich středoškoláků. Pro výuku základů programování je naprosto ideální. Ostatně pro výuku programování ho také jeho tvůrce, profesor N. Wirth vytvořil. Při profesionální tvorbě software v současné době převládá programování v jazyce C a zejména v objektově orientovaných jazycích vycházejících z 'céčka' , tj. C++, JAVA či C#, nicméně jazyk PASCAL má jednu velkou výhodu pro vývojáře hardware - z jeho syntaxe vychází (přesněji řečeno z jazyka ADA, který vznikl rozšířením jazyka PASCAL o syntaktické konstrukce umožňující programování paralelních procesů, multitaskingu) jazyk VHDL používaný (u nás bohužel ještě ne příliš) při návrhu a simulaci složitějších číslicových systémů. Německá firma E-lab vytvořila překladače jazyka Pascal generující kód pro některé mikrořadiče PIC firmy Microchip a dále pro mikrořadiče ATMEL AVR. K tomu vytvořila i společné integrované vývojové prostředí IDE pracující pod operačními systémy Windows. Její PASCAL pro mikrořadiče ATMEL AVR dokonce umožňuje multitasking. Syntaxe E-lab Pascalu se v řadě případů liší od syntaxe standardního Pascalu a má blíže k jazyku ADA či VHDL. I proto je tato implementace Pascalu vhodná pro 'hardweráře'. V jednom počítačovém časopise jsem (coby autor této knihy) před lety četl vtip: Jaký je rozdíl mezi hardwerářem a softwerářem? Odpověď: Hardwerář programuje firmware. Pro všechny programy uvedené v této knize jsem používal demo verzi E-lab Pascalu, rev 5.34 z dubna 2003. Omezení demo verze spočívá v omezení na max. 6000 přeloženého assemblerovského kódu, tj. na cca 4kByte strojového kódu umisťovaného do programové paměti FLASH (zdrojový kód z Pascalu se nejprve přeloží do assembleru a poté z assembleru do strojového kódu). Stručný obsah * obsah knihy 1. Úvod 2. Integrované vývojové prostředí IDE 3. Popis jazyka E-Lab Pascal 4. Knihovny 5. Další vlastnosti E-Lab PASCALu 6. Příklady 7. Závěr 8. Literatura * obsah doprovodného CD o DATASHEET - dokumentace vybraných integrovaných obvodů a mikrokontrolérů Atmel AVR o PRIKLADY - zdrojové i přeložené formy všech příkladů realizovaných v knize o PROGRAMATOR - ovládací sw pro programátor AT90S1200 o SW - vývojové prostředí určeného pro procesory ATMEL AVR o ATMEL - vývojové prostředí AVR Studio v3.20, v3.56, v4.07 a v4.08 beta o CVAVR - výborným kompilátorem C pro AVR, včetně vývojového prostředí o GNU_C - kompilátor C, který lze nainstalovat jako součást AVR Studia o PASCAL - ideální prostředek pro programování schovat popis