Stát nás ochrání. Dokud nás nezačne ohrožovat.  \nKdyž se v roce 2016 stal vítězem amerických prezidentských voleb Donald Trump, spousta Američanů i lidí po celém světě se uklidňovala odolností amerického systému a stabilitou jeho institucí. Do čela světové velmoci se možná dostal narcistní psychopat — demokracie však nestojí na osobnostech, nýbrž na pevném systému brzd a protivah, nezávislých úřadů a institucí s dlouhou a váženou tradicí, tradovalo se mezi západními novináři a komentátory. Jako jedna z mála kritizovala tento přístup Masha Gessen. Léta strávená v Rusku i psaním o vládě Vladimira Putina jí napovídala, že přerod demokracie v autokracii může být snazší a rychlejší, než by se mohlo zdát. Z jejího eseje „Autocracy: Rules for Survival“ (Autokracie: pravidla přežití) se proto krátce po Trumpově vítězství stal jeden z nejsdílenějších a nejcitovanějších článků. Kniha Přežít autokracii však není pouhým knižním rozpracováním původního eseje či další položkou v dlouhém výčtu Trumpových skandálů a překračování demokratických mantinelů. Gessen zasazuje zkušenosti s vládou a kroky Donalda Trumpa z posledních čtyř let do širšího politického rámce a srovnává je s podobným vývojem v Rusku či Maďarsku. Demokracie je křehčí, než se může zdát. \n–––\nKdyž Gessen mluví o autokracii, tak raději poslouchejte.— The New York Times \nKdyž se v roce 2016 zjevil Trump […], mnozí z nás uklidňovali sami sebe i ostatní, že americké instituce jsou pevnější než kterýkoli kandidát, ba dokonce prezident. Avšak po volbách toto ujišťování vyznívalo naprázdno. Varovala jsem čtenáře: „Instituce vás neochrání.“ Vycházela jsem ze zkušeností při psaní reportáží o Rusku, Maďarsku a Izraeli — tří zemí, které se od Spojených států sice velmi liší, a zároveň je každá jiná. Nicméně jejich instituce se zhroutily nápadně podobným způsobem. Nemohla jsem tušit, jestli obdobně selžou rovněž ty americké, ale věděla jsem dost na to, abych mohla prohlásit, že absolutní víra v instituce není na místě.— Ukázka z knihy