V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny došlo i v oblasti daní z příjmů k změnám, cílem kterých je daňová podpora dobročinné aktivity v možnosti odečíst od základu daně hodnotu bezúplatného plnění. Podrobněji se tématům z pohledu daní nebo pracovně právní a mzdové oblasti věnujeme v příspěvcích… Dovozní režim v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa Novelou zákona o DPH, která nabyla účinnosti od 1. 10. 2021, byly provedeny změny týkající se uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tyto změny byly provedeny v návaznosti na změny předpisů EU v daňové a celní oblasti, které byly provedeny již s účinností od 1. 7. 2021. Touto novelou se ve vazbě na výše uvedené předpisy EU a celní předpisy EU k úpravě pravidel pro zdaňování dovozu zboží nízké hodnoty a návazně také k rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa o dovozní režim. Hlavním smyslem zvláštního režimu jednoho správního místa je usnadnění plnění daňových povinností pro poskytovatele vybraných plnění v jiném členském státě, než ve kterém mají své sídlo. V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží se zaměřením na dovoz zboží nízké hodnoty. Návazně jsou vysvětlena základní obecná pravidla pro zvláštní režim jednoho správního místa a návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny principy dovozního režimu, který se stal od 1. 10. 2021 součásti zvláštního režimu jednoho správního místa… Prodej zboží na dálku nebo pořízení zboží z jiného členského státu? Častým praktickým problémem při uplatňování DPH po zavedení nových pravidel pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování, je posouzení toho, zda se v konkrétním případě jedná o prodej zboží na dálku z jiného členského státu do tuzemska nebo o pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku. Pro uvedené transakce platí rozdílná pravidla, a to jak zejména hlediska vymezení místa plnění a vymezení osoby, které vzniká povinnost přiznat daň a dále také navazujícího nároku na odpočet daně. Pokud plátce neprávně posoudí, zda se z jeho hlediska jedná o pořízení zboží z jiného členského státu nebo o prodej zboží na dálku, hrozí mu doměření daně. V textu je nejprve vymezeno, co se rozumí prodejem zboží na dálku a pořízením zboží z jiného členského státu. Návazně je vysvětlen rozdíl v pravidlech pro stanovení místa plnění u těchto transakcích. V dalším textu je s využitím příkladů vysvětleno, komu ve vazbě na to, zda se jedná o prodej zboží na dálku nebo o pořízení zboží z jiného členského státu vzniká povinnost přiznat daň a návazně také nárok na odpočet daně... Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec, pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Od 1. ledna 2022 se zvýšila minimální mzda na 16 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2022 z této nové částky. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2022 odvedeno zaměstnavatelem při trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 187 Kč (13,5 % z 16 200 Kč). schovat popis