Další dílo z pera mistrného vypravěče Teda Gioii, který v sobě nezapře jazzového muzikanta. Tento mistr pera teď popisuje vývoj venkovského blues z mississippské delty. Líčí vývoj od roku 1912, to jest od prvních publikovaných notových záznamů venkovského blues. Autor popisuje vývoj tohoto žánru od pracovních písní, písní vězeňských a dále přes venkovský černošský folklór, minstrelská představení a tzv. medicine shows, k mistrům lidové černošské hudby jako Mamie Smith, Bessie Smith, Blind „Lemon“ Jefferson, Charlie Patton atd. Zabývá se šířením tohoto svébytného stylu hudby v době vzniku fonografu a prvními nahrávkami Charlie Pattona. Neopomene zmínit první mistry této hudby: Sona House, Huddieho „Leadbellyho“ Ledbettera, Big Billa Broonzyho, Willieho Browna, Nathana Scotta, Roberta Johnsona, Joea Callicota, Big Johna Reynoldse, Big Joea Williamse, Sonny Boy Williamsona. Udělá krátkou odbočku ke gospelu v podání Thomase Dorseye.
Po vynálezu sklízecího stroje na bavlnu začíná exodus černé populace do velkých měst – Kansas City, Detroit, Los Angeles a zejména pak do Chicaga, kde se hudebníci z delty prosadí jako hráči na amplifikované kytary. Zde je třeba zmínit Muddyho Waterse, Davida „Honeyboye“ Edwardse, Sunnyland Slima, Little Waltera, Willieho Dixona, Johna Lee Hookera, Howlin’ Wolfa, B.B. Kinga, Arthura „Big Boy“ Crudupa, Elmora Jamese, Magic Slima.
S příchodem šedesátých let dochází ve velkých amerických městech k bluesovému revivalu, který se přenáší do Evropy, zejména pak do Velké Británie. Angličtí bělošští mladíci se shlížejí v hudbě Skipa Jamese.
Změny v novodobém pojímání venkovského blues se projevují v díle Davida „Juniora“ Kimborougha, Roberta Lee Burnsida, Little Miltona, Big Jack Johnsona atd.
Autor neopomine zmínit fúze blues s rockem, rapem a jinými žánry populární hudby.
Celkově jde o vyčerpávající dílko, které zaujme každého milovníka této hudby. schovat popis