První díl série mě příliš nenadchl, přesto ve mě zanechal semínko zvědavosti. Takže samozřejmě jsem si řekla, kromě toho, že mám knihy doma a byla by škoda peněz to nedočíst, že to ještě zkusím. Bylo to tedy docela zdlouhavé, nicméně čtivější a zajímavější. Příběh nepůsobil jako předělávka Krásky a zvířete, nebyl tak trapný, i když předvídatelnost tu prostě je vždycky. Je to dáno postavami i snahou o náznaky, které jsou naprosto okaté. Nejdřív jsem byla naštvaná, jak to vlastně autorka zaonačila s Tamlinem a jak začala vybarvovat Rhyse, ale nakonec to tak bylo smysluplnější a logičtější. Navíc ve chvíli, kdy začala odhalovat Rhysovo jednání z jedničky, přišlo mi to tak správné. Sice klišoidní, ale budiž. Tentokrát nešlo jen o řeči a sliby akce, opravdu se toho stalo hodně, hodně se změnilo a zamotalo. Nemluvě o dalším silném záporákovi. Takže závěr se stočil do určité podobnosti a jsme v podstatě tam, kde jsme byli na začátku. Nemůžu říct, že bych si tuhle sérii bůhví jak oblíbila. To, že si autorka potrpí na magii a okřídlené chlapy, nemusím nijak připomínat. To, že se to hodně točí okolo vztahů, jejich komplikování a explicitních scén taky ne. Po přečtení Skleněného trůnu a Půlměsíčního města si ale myslím, že to dokáže napsat lépe. Celý děj mi přijde postavený hlavně na postavách, nevyřčených věcech, neopětované lásce, temnotě v duši... Feyre mi dost často vadila svojí rozpolceností, nejistotou a fňukáním. Já prostě takové hrdinky nesnáším. Ke konci se sice začala zlepšovat, ale i tak. Na Dvorech mi tak nějak vadí, že autorka světu věnuje strašně málo prostoru a tak mám pocit, že o něm vlastně nic nevím a připadám si zmatená. Myslím, že celé to ukončím třetím dílem a dál už to číst nebudu. Nová trilogie se stejně točí okolo Feyřiny zlé sestry a to mě popravdě vůbec neláká. Je mi jasné už teď, o co tam zase půjde...
Recenze
Žiji pro žertování mezi Rhysem a Feyre (netuším, jak se ta jména doopravdy skloňují). Opravdu ano.
Mám všepohlcující lásku ke každému členovi Dvora snů a ráda bych si je všechny vzala. Ani se nestarám o to, který z nich, pokud si opravdu musím vybrat.
Autorka dokonale popsala vývoj hlavní postavy, která od prvního dílu ušla obrovský kus cesty.
Většinou když jsou některá díla moc propagována např. na tiktoku a jiných sociálních sítích, tak mi trvá než si k nim najdu cestu, ale tohle si opravdu zaslouží tolik pozornosti, kolik se jí dostává.
Knihy se čtou jedním dechem. Děj vás nenechává spát a ztratíte pojem o čase. Tolik zvratů.
Všechny postavy si zamilujete a najdete si k nim vztah.
Co se týče děje, pomalu ale jistě zjišťujete, že realita je úplně jiná, než si člověk z prvního dílu myslí. Člověk prožívá veškeré emoce a zvraty společně s postavami. Nejvíc jsou jejich slovní přestřelky u kterých se člověk nahlas směje. Moc mě bavilo pouto, kterým mezi sebou komunikovali Rhys s Feyre. A zjištění jak strašně moc silným člověkem Rhysand je.
A určitě musím vyzdvihnout také motivační moudra, které si postavy vzájemně předávají. Celý příběh chytne každého za srdce.
''To the stars who listen, and the dreams that Are answered.''
''when you spend so long trapped in darkness, you find the darkness begins to stare back''
''do not let the hard days win.''
✨🌌🖤
A jsem strašně nadšená! Tento díl je o MNOHO lepší než ten předchozí a opět za to může převážně Rhysand. ♥ :D Byla jsem také spokojenější ohledně ostatních postav, jelikož v 1. dílu mě žádné nijak nenadchly, za to v tomto jich bylo hned několik. Líbilo se mi pouto, které bylo mezi Rhysandovou rodinou. ♥ A to nemluvím o něm a Feyre. :D Hned se jdu pustit do dalšího dílu :P
Nyní mám celou sérii přečtenou již mnohokrát a jsem do ní zamilovaná. DOPORUČUJI!♥
Upřímně mě zrovna tahle stránka příběhu moc nebavila a nezajímala, takže jsem se snažila soustředit spíše na ostatní postavy, kterých oproti minulému dílu výrazně přibylo.
Doporučuji :D