Sama za sebe mohu prohlásit, že jsem byla mile překvapená, protože Bastardi pod taktovkou Nádherné se mi líbili mnohem více, než předchozí díl. Možná to bylo tím, že už jsem věděla, co od příběhu čekat, takže jsem nebyla tak zaskočená netradičními charaktery postav.
Takže, na co se tedy můžete těšit, pokud se na sérii teprve chystáte?
Ve zkratce - na partu drsných poloorků, kteří si libují ve sprosté mluvě, oplzlých vtípcích a hlavně nejrůznějších bitvách.
A že tentokrát se čtenáři dočkají hromady akčních scén i nekončícího násilí. Sama jsem se až občas divila, co všechno nechá autor svoje postavy vytrpět. A připravte se i na fakt, že někteří autorovo řádění nepřežijí.
Jako já jsem velký zastánce akce v knihách, ale v Bastardech se v podstatě skáče z jedné potyčky do druhé a čtenář má jen málo prostoru, aby si mezi jednotlivými akčními scénami vydechl a zpracoval je. Což je podle mého názoru škoda, protože

když následuje jedna akce za druhou, čtenář si je tolik nevychutná, alespoň tak tomu bylo v mém případě.
Bohužel si autor ani moc nevyhrál se samotnými postavami. Ty hlavní se více méně dost podobaly jako vejce vejci, ať už se jednalo o poloorka či třasořitku. Všichni se chovali jako rádoby drsňáci a nešetřili se srdceryvnými projevy, kterými by přesvědčili i mrtvolu, aby zase obživla. Alespoň tak to vypadalo podle toho, jaký dopad měly na ostatní postavy.

Poslední výtka patří samotnému ději, který hlavně v závěru působil dost překombinovaně. A to hlavně z důvodu, že autor cpal do příběhu cokoliv ho napadlo, aniž by někdy dříve něco zmínil. Je potřeba přidat novou rasu? Není problém, prostě o ní začal psát, aniž by třeba v Šedých Bastardech byla byť jediná zmínka, že by něco takového mohlo existovat.
Ale na druhou stranu se před námi rozprostírá zajímavý svět, nově okořeněný o lehké politikaření mezi poloorčími kopyty. Můžete se těšit na hromadu zvratů a zápletek, které vám zamotají hlavu a přiblížení charakterů ostatních ras.
Kromě staré party se můžete těšit i na nové zajímavé postavy a postupné měnění již zajetých tradic, jako například, že žena nemůže být členem kopyta.
A kdo má rád rozepsané sexuální scény, tak se stejně jako v jedničce i zde může těšit na pikantnější okamžiky.

Praví Bastardi jsou vcelku čtivou knihou, která sice příliš neřeší charaktery postav, ale hlavním tahounem je samotný svět, hromada akce a násilí. Závěr sice působí dost překombinovaně, ale rozhodně naláká na pokračování. Za mě jsou Praví Bastardi lepší, než ti Šedí. Takže pokud si libujete v zápletkách plných násilí a brutality, tady jste na správné adrese. schovat popis