Novelka se nám trochu protáhla… Ale komu to vadí? Ruku na srdce, teď by se asi ozvalo docela dost hlasů. Přeci jen sympatie k Chaolovi u spousty čtenářů postupně klesaly, někteří mu dokonce mají za zlé, že jeho novela pozdržela blížící se finále celé série Skleněný trůn a párkrát jsem dokonce zahlédla, že se kolem jeho jména skloňovalo i sloveso „nenávidět“. Ale to si snad, chudák chlap, nezaslouží…
Děj se odehrává paralelně s knihou Empire of Storm, což nám dává jedinečnou možnost přihlížet tomu, jak se příběh prolíná. Zatímco Aelin se svou družinou nemá o Chaolovi žádné zprávy a má dost práce sama se sebou, k bývalému kapitánovi královské stráže se pár zmínek donese, což hezky podtrhuje propracovanost celého světa.
Spolu s hlavním hrdinou této knihy se ocitneme na Jižním kontinentu v Antice, kam se uchýlil poté, co byl těžce zraněn a odkázán na invalidní vozík. Zde dávám první plus, že se vůbec (ve světě plném mnohdy až moc dokonalých lidí a bytostí) dostává do popředí postava s handicapem. A pokud někdo od Tower of Dawn čekal jednodušší příběh, jehož ústředním motivem bude pouhé léčení Chaola, musel být příjemně překvapen.
Doprovod Chaolovi dělá Nesryn a zároveň se setkáváme s Yrene Towers, která se objevila v jedné z povídek The Assassin's Blade. Přítomnost žen tak slibuje romantiku, které se dočkáme. To by zkrátka nebyla Sarah J. Maas, kdyby všechny nepospojovala jak jen to jde, ale láska stranou. Do příběhu totiž zároveň vstupují nové zajímavé a strategicky důležité postavy a je dost možné, že nebudete vědět, kterou ze dvou hlavních dějových linií hltat dříve. Obě přináší dost napínavých okamžiků a klíčová rozuzlení. To, že se kniha čte opět zatraceně dobře snad ani nemusím zmiňovat. Sarah J. Maas prostě umí psát. Tečka. A nebojte, Chaolův úkol coby velvyslance Terassenu, tedy získat na stranu Aelin a její družiny jižní vojsko, se pod náporem napínavého děje sice trochu potlačí, v závěru knihy se však dostane i na ten.
Za mě opravdu vydařená kniha, od které jsem to nečekala a přistupovala jsem k ní s mírným skepticismem. O to více mě pak překvapila a vřele ji doporučuji i odpůrcům Chaola Westfalla. Možná pro něj najdete opět trochu pochopení. A pokud je tu někdo, kdo Tower of Dawn zatím nečetl a stále váhá, pak vězte, že byste později litovali a přišli mimo jiné o spoustu podstatných informací, kdybyste po knize nakonec nesáhli.
SPOILER
I když mě kniha nadchla, vypíchla bych dva konkrétní případy, které mi nedovolily hodnotit plným počtem hvězd. Za prvé opětovné zranění Chaola a zázračný způsob, kterým ho lze vyléčit. Ach jo. Myslím, že to opravdu nebylo potřeba. Ať už ho zraňovat nebo vytvářet nějaké „supervýhodné“ pouto. Podruhé mě zklamal sňatek Yrene a Chaola. Není to poprvé, kdy Sarah J. Mass svatbu či jiný obřad pro milence odflákla jednou oznamovací větou. Tohle na mě působilo až příliš lacině. Škoda.
Recenze
Děj se odehrává paralelně s knihou Empire of Storm, což nám dává jedinečnou možnost přihlížet tomu, jak se příběh prolíná. Zatímco Aelin se svou družinou nemá o Chaolovi žádné zprávy a má dost práce sama se sebou, k bývalému kapitánovi královské stráže se pár zmínek donese, což hezky podtrhuje propracovanost celého světa.
Spolu s hlavním hrdinou této knihy se ocitneme na Jižním kontinentu v Antice, kam se uchýlil poté, co byl těžce zraněn a odkázán na invalidní vozík. Zde dávám první plus, že se vůbec (ve světě plném mnohdy až moc dokonalých lidí a bytostí) dostává do popředí postava s handicapem. A pokud někdo od Tower of Dawn čekal jednodušší příběh, jehož ústředním motivem bude pouhé léčení Chaola, musel být příjemně překvapen.
Doprovod Chaolovi dělá Nesryn a zároveň se setkáváme s Yrene Towers, která se objevila v jedné z povídek The Assassin's Blade. Přítomnost žen tak slibuje romantiku, které se dočkáme. To by zkrátka nebyla Sarah J. Maas, kdyby všechny nepospojovala jak jen to jde, ale láska stranou. Do příběhu totiž zároveň vstupují nové zajímavé a strategicky důležité postavy a je dost možné, že nebudete vědět, kterou ze dvou hlavních dějových linií hltat dříve. Obě přináší dost napínavých okamžiků a klíčová rozuzlení. To, že se kniha čte opět zatraceně dobře snad ani nemusím zmiňovat. Sarah J. Maas prostě umí psát. Tečka. A nebojte, Chaolův úkol coby velvyslance Terassenu, tedy získat na stranu Aelin a její družiny jižní vojsko, se pod náporem napínavého děje sice trochu potlačí, v závěru knihy se však dostane i na ten.
Za mě opravdu vydařená kniha, od které jsem to nečekala a přistupovala jsem k ní s mírným skepticismem. O to více mě pak překvapila a vřele ji doporučuji i odpůrcům Chaola Westfalla. Možná pro něj najdete opět trochu pochopení. A pokud je tu někdo, kdo Tower of Dawn zatím nečetl a stále váhá, pak vězte, že byste později litovali a přišli mimo jiné o spoustu podstatných informací, kdybyste po knize nakonec nesáhli.
SPOILER
I když mě kniha nadchla, vypíchla bych dva konkrétní případy, které mi nedovolily hodnotit plným počtem hvězd. Za prvé opětovné zranění Chaola a zázračný způsob, kterým ho lze vyléčit. Ach jo. Myslím, že to opravdu nebylo potřeba. Ať už ho zraňovat nebo vytvářet nějaké „supervýhodné“ pouto. Podruhé mě zklamal sňatek Yrene a Chaola. Není to poprvé, kdy Sarah J. Mass svatbu či jiný obřad pro milence odflákla jednou oznamovací větou. Tohle na mě působilo až příliš lacině. Škoda.
Podobnou podpásovku jsem nečekala, nicméně Tower od Dawn probíhá ve stejné době jako Empire of Storm. A zrovna z pohledu mé nejméně oblíbené postavy. Původně jsem knihu ani neplánovala číst, ale byla jsem zvědavá. A poté i zklamaná. Tower of Dawn má sice dobrou myšlenku a děj, který fanoušky Chaola nadchne, nicméně nic jiného nabídnout nemůže. Čtení jsem si moc neužívala, nebavilo mě, Maas píše knihu podobně jako předchozí. Pokud se vám nechce čekat na vydání od Cooboo, pusťte se do knihy sami.