Předem upozorňuji, že v této recenzi neuslyšíte pouze chválu. Takže pokud to nechcete slyšet / vidět, doporučuji dále nečíst :-) Jako první zkritizuji vyjímečně obálku. Obvykle obálky nějak hlouběji neřeším, často vycházejí z původních knih, občas se stane, že je česká obálka úplně jiná. V tomto případě jen můžu říct, že přední strana se mi líbí, ale ten hřbet, šedá barva je absolutně mimo mísu. Nejenže se barvou k té přední nehodí, ale v knihovničce moc nepasuje ani k prvnímu dílu. Toť vše ke kritice obalu, musela jsem to ze sebe vysypat :-). Ale teď už k samotné knize...
Na druhý díl této série jsem se hodně těšila. První kniha mě hodně nadchla, byla velice čtivá a poutavá a byla jsem z ní celkově potěšená. Z příběhu úplně dýchal žánr fantasy. Ale v tomto případě je už od prvních stránek patrné, že autorka nejede v úplně stejných kolejích. Jsou zde docela změny, které se mi bohužel nelíbily. Příběh se hodně větví, jednak je tu Kelsea, což by mělo být nejdůležitější, ale jsou tu i další odbočky s jinými postavami. Například velkou část zabírají 'výlety' na místo, které se nejdříve tváří jako minulost, kde se setkáváme s tajemnou Lily a sledujeme její život. Toto neustálé odskakování z děje Tearlingu 'ukradlo' snad půlku stránek z celé knihy. I když chápu, že to mělo svůj smysl, který se dovídáme až na konci, nic to nemění na tom, že během čtení mě to dost otravovalo. Navíc už se celkové škatulkování z fantasy trochu mění a nyní se tváří jako něco mezi fantasy a scifi.
Nemůžu však knize nepřiznat určitou čtivost. Stále je to pěkně napsané a popisované, nechybí napínavé pasáže. V tomto smyslu knihu hodnotím hodně kladně. Co zase body trochu sráží je některé výrazivo a slovní zásoba, kterou bych do tohoto žánru příliš neřadila.
Další z věcí, které mi tak úplně nepasovaly, byla samotná Kelsea. Od prvního dílu je zde hodně vidět pokrok v její osobě a celkovém vývoji. Už to není malá ustrašená holka, ale opravdu tvrdá ženská hrdinka. Nicméně to nic nemění na tom, že často jsem ji docela nenáviděla za její chování a názory. I když bylo pěkné sledovat ten pokrok, zároveň se z ní stávalo něco temného a nepříjemného.
Na to, kolik má kniha stran, se toho zase tak moc nestalo, díky všem těm skokům. Bylo fajn, že se některé věci osvětlily, sice nejvíce až na konci, takže jsem většinu knihy docela tápala, hodně jsem totiž ztrácela souvislosti a marně hledala nějakou logickou stránku věci. Bylo tam až příliš mnoho neznámých a vše tak zvláštně smíchané a zkomolené.
Pro mě ale rozhodně velký úpadek od prvního dílu a především obrovské zklamání. Takové utíkání od tématu a zbytečné natahování o ničem mě vůbec nebavilo. Často jsem se musela nutit do čtení. Hodně mě to mrzí, protože na knihu jsem se těšila poměrně dlouho, jenže autorka nebyla schopná se držet toho, co načala dříve, jakoby se snažila do děje natahat co nejvíce a obohatit to o další neznámé, ale v mých očích to tomu hodně uškodilo... Raději měla zůstat u čisté fantasy...
Recenze
Jak už na hodně recenzích u této knihy bývá, musím se taky přidat k prolínání s minulostí, protože jsem o knize neměla přehled. Zvlášť, když si myslíte, zě se to děje, ale ono se vlastně nic neděje a vlastně se to stalo.
Líbilo se mi, že hlavní hrdinka měla strasti, ale dokázala se s nima vyrovnat.
Na druhý díl této série jsem se hodně těšila. První kniha mě hodně nadchla, byla velice čtivá a poutavá a byla jsem z ní celkově potěšená. Z příběhu úplně dýchal žánr fantasy. Ale v tomto případě je už od prvních stránek patrné, že autorka nejede v úplně stejných kolejích. Jsou zde docela změny, které se mi bohužel nelíbily. Příběh se hodně větví, jednak je tu Kelsea, což by mělo být nejdůležitější, ale jsou tu i další odbočky s jinými postavami. Například velkou část zabírají 'výlety' na místo, které se nejdříve tváří jako minulost, kde se setkáváme s tajemnou Lily a sledujeme její život. Toto neustálé odskakování z děje Tearlingu 'ukradlo' snad půlku stránek z celé knihy. I když chápu, že to mělo svůj smysl, který se dovídáme až na konci, nic to nemění na tom, že během čtení mě to dost otravovalo. Navíc už se celkové škatulkování z fantasy trochu mění a nyní se tváří jako něco mezi fantasy a scifi.
Nemůžu však knize nepřiznat určitou čtivost. Stále je to pěkně napsané a popisované, nechybí napínavé pasáže. V tomto smyslu knihu hodnotím hodně kladně. Co zase body trochu sráží je některé výrazivo a slovní zásoba, kterou bych do tohoto žánru příliš neřadila.
Další z věcí, které mi tak úplně nepasovaly, byla samotná Kelsea. Od prvního dílu je zde hodně vidět pokrok v její osobě a celkovém vývoji. Už to není malá ustrašená holka, ale opravdu tvrdá ženská hrdinka. Nicméně to nic nemění na tom, že často jsem ji docela nenáviděla za její chování a názory. I když bylo pěkné sledovat ten pokrok, zároveň se z ní stávalo něco temného a nepříjemného.
Na to, kolik má kniha stran, se toho zase tak moc nestalo, díky všem těm skokům. Bylo fajn, že se některé věci osvětlily, sice nejvíce až na konci, takže jsem většinu knihy docela tápala, hodně jsem totiž ztrácela souvislosti a marně hledala nějakou logickou stránku věci. Bylo tam až příliš mnoho neznámých a vše tak zvláštně smíchané a zkomolené.
Pro mě ale rozhodně velký úpadek od prvního dílu a především obrovské zklamání. Takové utíkání od tématu a zbytečné natahování o ničem mě vůbec nebavilo. Často jsem se musela nutit do čtení. Hodně mě to mrzí, protože na knihu jsem se těšila poměrně dlouho, jenže autorka nebyla schopná se držet toho, co načala dříve, jakoby se snažila do děje natahat co nejvíce a obohatit to o další neznámé, ale v mých očích to tomu hodně uškodilo... Raději měla zůstat u čisté fantasy...
..ale otázka zní ... dožije se korunovace?