Po dočtení příběhu jsem měla sto chutí se ihned pustit do dalšího dílu nebo si okamžitě dát re-reading. Ano, až tak moc se mi kniha líbila.
Jiskra v popelu vás totiž pohltí už od samého začátku, kdy se příběh rozjíždí velmi rychle a nezastaví se až do konce. Nebudete mít jedinou chvilku, kdybyste se mohli nudit a věřte, když říkám, že budete knihu jen těžko odkládat.
Sabaa Tahir vám před očima rozehraje neuvěřitelný příběh plný nejenom krutostí, zrady a pomsty, ale i přátelství, odvahy a naděje, který vám nedá spát.
Kniha je psaná z pohledu dvou hlavních postav, a to Eliase a Laii, když jsem to zjistila, byla jsem poněkud zklamaná, jelikož jsem chtěla vědět, co se stalo po první kapitole a místo toho jsem dostala úplně jinou část příběhu. Zklamání mě však velmi rychle přešlo a já se najednou nemohla rozhodnout, který pohled vyprávění se mi líbí víc. Vždy po dočtení jedné kapitoly jsem se musela držet, abych tu další nepřeskočila a nepodívala se, jak pokračuje děj postavy, o které jsem právě četla. Ale nikdy jsem nic nepřeskočila a pokračovala ve čtení spořádaně dál, takže na konci nastala ta samá situace, akorát opačně. Pokud se vám to při čtení stane také, doporučuji nepřeskakovat, protože právě tohle střídání pohledů vytváří dokonalou kombinaci napětí a atmosféry, které nelze odolat.
Pokud vám to k dobrému příběhu stále nestačí, věřte, že se dočkáte mnohem více věcí, jako jsou například různé zvraty, trocha té romantiky a nevědomosti, která spočívá hlavně v tom, že spolu s Laiou budete tápat, zda dané osobě můžete věřit, či nikoli. Ale ani o akci či rodinné drama není nouze, prostě a jednoduše, tahle kniha má vše, co si čtenáři můžou přát.
Velkým kladem příběhu jsou i postavy samotné, které jsou velmi dobře zpracované, ať už se jedná o ty hlavní nebo vedlejší.
Se vší pravděpodobností si obě hlavní postavy téměř okamžitě zamilujete, protože mají své osobní kouzlo.
Obzvláště Laia je skvěle napsaná. Ze začátku je jen obyčejnou, ustrašenou dívkou, která z boje spíše uteče, ale postupem času můžete sledovat její proměnu a nezbude vám nic jiného, než ji obdivovat a fandit jí až do konce.
Ale ani Elias na svém zpracování nic neztrácí. Jeho pohled na věc je velmi zajímavý a vy s ním budete po celou dobu příběhu soucítit.
A jak už jsem naznačila výše, i vedlejší postavy jsou povahově rozmanité, takže se určitě máte na co těšit.
Jiskra v popelu je velmi zdařilým příběhem, který by klidně mohl být aspirantem na knihu roku. Alespoň za mě je to zatím nejlepší kniha, kterou jsem letos četla a myslím, že ji jen tak něco nepřekoná.
Pokud váháte nad přečtením této knihy, tak radím přestaňte váhat a pusťte se do ní, protože opravdu stojí za to.
Recenze
Upřímně moc nemám ráda knihy, kde se střídají kapitoly podle pohledu dějových postav. Vždy, když se pořádně začtu do příběhu jedné postavy, je kapitola u konce a začínám znovu s další. U této knihy mi to ale vůbec nevadilo. „Jiskra v popelu“ se čte opravdu velmi dobře a musíte se k ní stále vracet, dokud ji co nejdříve nepřečtete. Vaše zvědavost o děj v knize je větší, než touha po sledování televize, než zájem o okolní dění – kniha vás vtáhne do sebe a vyžádá si váš zájem, vaši zvědavost. Nepustí vás a nedovolí vám od čtení odejít, ačkoli některé její pasáže se mohou zdát mnohým čtenářům drsnější, brutálnější. Pak se ale najdou ti čtenáři, kterým se to bude stejně jako mě opravdu líbit, a tyto pasáže budou přímo „hltat“.
Takže jestli váháte, zda koupit nebo ne určitě doporučuji, nebudete litovat. Knihu jsem nemohla pomalu odložit z ruky a za dva dny jsem jí měla přečtenou. Napínavé čtení, přehledný děj, přímo pastva pro „čtenářskou duši“. schovat popis
Upřímně moc nemám ráda knihy, kde se střídají kapitoly podle pohledu dějových postav. Vždy, když se pořádně začtu do příběhu jedné postavy, je kapitola u konce a začínám znovu s další. U této knihy mi to ale vůbec nevadilo. „Jiskra v popelu“ se čte opravdu velmi dobře a musíte se k ní stále vracet, dokud ji co nejdříve nepřečtete. Vaše zvědavost o děj v knize je větší, než touha po sledování televize, než zájem o okolní dění – kniha vás vtáhne do sebe a vyžádá si váš zájem, vaši zvědavost. Nepustí vás a nedovolí vám od čtení odejít, ačkoli některé její pasáže se mohou zdát mnohým čtenářům drsnější, brutálnější. Pak se ale najdou ti čtenáři, kterým se to bude stejně jako mě opravdu líbit, a tyto pasáže budou přímo „hltat“.
Takže jestli váháte, zda koupit nebo ne určitě doporučuji, nebudete litovat. Knihu jsem nemohla pomalu odložit z ruky a za dva dny jsem jí měla přečtenou. Napínavé čtení, přehledný děj, přímo pastva pro „čtenářskou duši“.
Svět je to plný písku, třeskotu šamšírů (to jsou původem perské šavle, v podstatě prohlé meče), barev, vůní, horka🌞🔥, otroků a prvotřídních válečníků 🗡. Svět je to opravdu brutální. Děti trénují odmalička (5-6 let) na zabijáky nosící masku a poslušně sloužící Impériu. Když vás vyberou tak máte prostě smůlu. Budete rádi pokud to přežijete a dostanete se k promoci. Neposlušnost se přísně trestá a trestem za dezerci je smrt. A protože je to fantasy, tak nezapomeňte na džiny 🧞♂️, ghůly a ifrity. Svět Jiskry v popelu jsem si opravdu zamilovala.
Hlavními hrdiny jsou Laia a Elias. Laia je mladá učenecká dívka 📜, která se s pomocí odboje snaží zachránit svého bratra z nejkrutějšího vězení v říši. Její bratr je totiž to poslední, co jí zbylo po tom, co Impérium zavraždilo její rodiče, starší sestru a nakonec i prarodiče. Uzavře s odbojem dohodu a nechá se poslat do elitní válečné akademie Šerosráz. Tam se setká s krutostí hlavní Velitelky akademie jménem Keris Veturia. Tahle záporná postava předčí snad i Dolores Umbridgeovou a Cersei Lannister 😈😡. Je to fakt odporná ženská, která vás zbičuje i za to, že jí přinesete čaj o pár vteřin později. Je to tyranka bez kouska citu. Budete jí z celé duše nenávidět, napsaná je ovšem skvěle.
"Čtyři jsou a čtyři rysy hledáme: odvahu čelit nejtemnějším strachům, lstivost, jež zmate nepřátele, sílu paží, mysli, srdce, oddanost, co láme duši."
Elias je voják, Maska, kterému s vůbec nelíbí jakým směrem by se měl jeho život dále ubírat. Touží po dezerci, ale nakonec je přesvědčen, aby zůstal a zúčastnil se Zkoušek, které mají zvolit dalšího císaře Impéria a jeho pravou ruku, Krkavce. Jeho jedinou nadějí je, že jeho věrná přítelkyně Helena vyhraje Zkoušky, stane se císařovnou a jeho dobrovolně propustí ze svých služeb. Laila ho na první pohled zaujme a několikrát jí pomůže. Pokud jde o zkoušky, tak ty byly stejně drsné jako ty v Nikdynoci. To mě baví 👍. Mám teď v oblibě příběhy s propracovanějšími světy a drsnějšími podmínkami. (Asi bych měla začít více číst dospělejší fantasy... oproti běžným YA.) Nutno říci, že násilí tu není příliš grafické. Čtete o tom jak je někdo raněný, ale nezvedá se vám z popisu žaludek 🤢.
"Vždy vítězný."
Líbilo se mi, že Laia musela najít v sobě potřebnou odolnost a odvahu. Na začátku to nebyla hrdinka, která by byla zvyklá na nebezpečí a neměla žádné zkušenosti se špehováním. Byla ustrašená, ale nakonec se z ní stala odvážná mladá žena. Eliase jsem si ihned zamilovala. Tomu říkám kus chlapa!!! Ti dva k sobě prostě patří a nějaké autorčiny pokusy zahrnout do knihy milostný trojúhelník či čtyřúhelník kašlu 😅. Budeme to prostě přehlížet, ano? 🤭
"Povinnost především, až do smrti."
Vlastně nemám jedinou velkou výhradu. Něco mě při čtení sice napadlo, ale jsou to takové maličkost, že to snad ani nestojí za řeč. Napadlo mě, že by občas byla fajn trocha detailu. Laia žehlí Velitelce uniformy, ale už není řečeno jak a čím. V naší realitě by to bylo jasné, ale ve fantasy světě jako ze starověkého Říma by to byl zajímavý detail, který by mohl více dokreslit dané prostředí a dobu. Zrovna tak by mě zajímalo fungování bubnů na Šerosrázu. Více o tom jak bubnují, že z toho vojáci vyčtou rozkaz. Jde o počty úderů? O rytmus? Mají pro konkrétní slova určené přesně dané zvuky? Ráda bych si přečetla na čem konkrétně to mají postavené. Ocenila bych také flashbacky do výcviku Eliase. Trochu vypráví jaké to bylo v prvních dnech na akademii, ale další věci už jen spíše zmiňuje. Chtěla bych si přečíst více o jeho výcviku a zážitcích s Helenou. Myslím, že by to prospělo pochopení jejich vztahu. Třeba se v budoucnu dočkám 🙃.
Vážně se moc těším na další díly! 💗 Tenhle fantasy svět a příběh má velký potenciál. Hned se zařadil mezi mé nejoblíbenější příběhy.
Je to prostě nádherné, dobrodružné a magické.
Ty národy jsou velmi hezky vykresleny, mají svou historii, zvyklosti a své hrdiny.
Hlavní hrdinka vstoupí do odboje proti utlačovatelům a náš princ nechce být nelidský. V pozadí příběhu je magie, láska a odvaha.
Fakt povedený první díl.
Poprvé jsem tuto knihu četla asi rok po jejím vydání a byla jsem z ní tak moc nadšená jako všichni ostatní. Podruhé jsem ji četla krátce po vydání třetího dílu, abych si připomněla o čem to bylo. Teď jsem se konečně rozhodla dát si re-reading a přečíst si čtvrtý díl, abych se dozvěděla jak celý tento příběh dopadne.
Musím říct, že mi trvalo než jsem se do čtení ponořila. Hodně jsem to odkládala a vždycky přečetla jen pár stran. Asi za to mohl fakt, že z tohoto prvního dílu jsem si pamatovala více méně vše a tudíž tu nebylo nic, co by mě překvapilo a nad čím bych se mohla rozplývat. I když omyl! Jedna věc tu byla! A to ten svět!
Sabaa Tahir vymyslela tak úžasný propracovaný svět, kde je plno písku, násilí a ožívají tu přízraky jako džinové, ifriti a celé to má takovou zvláštně kouzelnou a drsně pohádkovou atmosféru. Před těmi neuvěřitelnými sedmi lety, kdy se mi tato kniha dostala poprvé do rukou, jsem hltala každé slovo, každou stránku a užívala jsem si ten svět. Spalující horko a písek, špínu a nemilosrdnost Šerosrázu. Masky. Učence. Odboj bojující za svobodu. Bylo to nostalgické připomenout si to všechno.
Těším se na re-reading druhého dílu. Ten už si v podstatě nepamatuju skoro vůbec takže věřím, že si to čtení budu užívat víc.
Jiskra v popelu vás totiž pohltí už od samého začátku, kdy se příběh rozjíždí velmi rychle a nezastaví se až do konce. Nebudete mít jedinou chvilku, kdybyste se mohli nudit a věřte, když říkám, že budete knihu jen těžko odkládat.
Sabaa Tahir vám před očima rozehraje neuvěřitelný příběh plný nejenom krutostí, zrady a pomsty, ale i přátelství, odvahy a naděje, který vám nedá spát.
Kniha je psaná z pohledu dvou hlavních postav, a to Eliase a Laii, když jsem to zjistila, byla jsem poněkud zklamaná, jelikož jsem chtěla vědět, co se stalo po první kapitole a místo toho jsem dostala úplně jinou část příběhu. Zklamání mě však velmi rychle přešlo a já se najednou nemohla rozhodnout, který pohled vyprávění se mi líbí víc. Vždy po dočtení jedné kapitoly jsem se musela držet, abych tu další nepřeskočila a nepodívala se, jak pokračuje děj postavy, o které jsem právě četla. Ale nikdy jsem nic nepřeskočila a pokračovala ve čtení spořádaně dál, takže na konci nastala ta samá situace, akorát opačně. Pokud se vám to při čtení stane také, doporučuji nepřeskakovat, protože právě tohle střídání pohledů vytváří dokonalou kombinaci napětí a atmosféry, které nelze odolat.
Pokud vám to k dobrému příběhu stále nestačí, věřte, že se dočkáte mnohem více věcí, jako jsou například různé zvraty, trocha té romantiky a nevědomosti, která spočívá hlavně v tom, že spolu s Laiou budete tápat, zda dané osobě můžete věřit, či nikoli. Ale ani o akci či rodinné drama není nouze, prostě a jednoduše, tahle kniha má vše, co si čtenáři můžou přát.
Velkým kladem příběhu jsou i postavy samotné, které jsou velmi dobře zpracované, ať už se jedná o ty hlavní nebo vedlejší.
Se vší pravděpodobností si obě hlavní postavy téměř okamžitě zamilujete, protože mají své osobní kouzlo.
Obzvláště Laia je skvěle napsaná. Ze začátku je jen obyčejnou, ustrašenou dívkou, která z boje spíše uteče, ale postupem času můžete sledovat její proměnu a nezbude vám nic jiného, než ji obdivovat a fandit jí až do konce.
Ale ani Elias na svém zpracování nic neztrácí. Jeho pohled na věc je velmi zajímavý a vy s ním budete po celou dobu příběhu soucítit.
A jak už jsem naznačila výše, i vedlejší postavy jsou povahově rozmanité, takže se určitě máte na co těšit.
Jiskra v popelu je velmi zdařilým příběhem, který by klidně mohl být aspirantem na knihu roku. Alespoň za mě je to zatím nejlepší kniha, kterou jsem letos četla a myslím, že ji jen tak něco nepřekoná.
Pokud váháte nad přečtením této knihy, tak radím přestaňte váhat a pusťte se do ní, protože opravdu stojí za to.
Ze začátku jsem si nebyla jistá, co od příběhu čekat. Pár stránek mi trvalo, než jsem se chytila. Pak už to bylo jasné, knihu jen tak nepustím. Od této chvíle až po poslední stránku to bylo velice poutavé a napínavé. V momentě, kdy jsem musela knihu odložit a jít spát, jsem byla pěkně naštvaná :-). Nedalo se přestat číst.
V mnoha ohledech jsem si říkala, jak je to předvídatelné, a že mě to pravděpodobně nemůže překvapit. Jak jsem se mýlila. Cíl sice byl docela viditelný a předem jakžtakž daný, ale během cesty došlo ke zvratu a bylo to jinak. Takže částečně se dala spousta věcí odhadnout, jen bylo otázkou, co se mezitím stane, protože to ukazovalo určitým směrem, ale pak došlo k odklonu.
Učenka Laia byla docela sympatická postava. Sice mi občas už lezla na nervy, ale líbil se mi její vývoj, z počátku naivní a plachá, nevěřila si, i když byla docela silná a odhodlaná. Později už začala nabírat na sebevědomí, takže se máme určitě do budoucna na co těšit. Velitelka byla pěkná potvora a absolutní záporák. Totální mrcha, člověk, kterému je lepší se vždycky vyhnout :-) Ale bez ní by to asi nebylo ono. Elias byl typický hrdina, který žije v prostředí, které pro něj absolutně není. Nic nového pod sluncem, ale i tak je to role, kterou mají čtenáři určitě rádi. Co se tedy tématu týče, nečekejte až tak něco nového a inovativního. Přece jen, najděte v dnešní době neokoukaný námět. Ale zpracování bylo opravdu povedené a lehce to vynahradilo.
Můžu říct, že celková atmosféra byla docela skličující, temná. Otroctví, mučení, boje, samá smrt, žádný pořádný pocit bezpečí, ani mezi lidmi, které postavy znají. Nic veselého. Ale i přesto to bylo skvělé čtení, zajímavé, vtahující a poutavé. Z knihy jsem naprosto nadšená, div jsem si ke konci nervala vlasy. Když jsem viděla ubývající stránky, bylo mi jasné, že bude otevřený konec. Teď to bude absolutní utrpení, počkat si na další díl... :-)
Impérium plné horkých písečných pouští, oceli a magických džinů, ifritů a ghůlů. Učenci, utlačovaný národ cenící si nadevše vědomostí, a Válečníci, snažící se podmanit si celý kontinent. Šerosráz, vojenská akademie, a Masky, její nelítostní absolventi...
Příběh má skvěle vykreslenou atmosféru inspirovanou Persií a antickým Římem. Sledujeme v něm tři hlavní postavy: Eliase Veturia, nechtěného syna ředitelky Šerosrázu, kde sám studuje, který ale impérium z celého srdce nenávidí. Laiu, Učenku, které vyvraždí celou rodinu a bratra uvrhnou do vězení, takže je okolnostmi donucena přidat se k odboji a plnit pro ně nebezpečný úkol. A v neposlední řadě Helenu Aquilu, jedinou dívku na šerosrázu, věrnou až za hrob.
Všichni hrdinové jsou uvrhnuti do víru událostí, ze kterého se nemohou vymanit a musí se jen snažit, aby je nesemlel. Jsou nuceni páchat nepředstavitelné krutosti, což na nich zanechává své následky, a musí se přizpůsobovat a měnit, aby v krutém světě Impéria vůbec přežili.
Děj je napínavý, dynamický a postavy vůbec nešetří. Mnohdy jsem se modlila, aby si postavy mohly vydechnout a zažít alespoň chvíli klidu, ale autorka na ně vrhla další krutosti a složité zkoušky. Moc mě bavil jejich růst a nacházení odvahy, přátelství a naděje i v tak krutém prostředí.
Samotný svět je také skvěle vykreslený a při čtení jsem měla pocit, jako by na mě ze stránek dýchaly horké písky a zněl z nich třeskot zbraní. Děj je dynamický a akční a stránky doslova utíkají pod rukama.
Jednoduše je kniha skvělá a nenašla jsem na ní jediné negativum!
Kniha je snad jedna z njelepších fantasy knih, co jsem letošní rok četla, prostě vau. Krásně propracovaný svět, moc se mi líbilo, že jsem nenašla žádný nedostatek. Dokonce tam byla i láska, kterou jsem tam ale uvítala, alespoň to potom nebylo tak brutální. Bylo to jak jezdit na horský dráze. Co mi vadilo snad nejvíc na světě, byl otevřený konec.
Kniha se četla výborně. Měla jsem ten pud, kdy jsem nemohla knihu pustit z ruky a příběh jsem si vychutnávala naplno. V polovině knihy mi začali být jaksné všechny zvraty, než jsem pochopila, že autorka to odklonila na druhou stranu a zvraty tak byli jiné.
Celá kniha vás donutí ponořit se do světa bojů, smrti, otroctví.
Knihu vřele doporučuji. Pokud se bojíte fantasy, tak rozhodně neváhejte je to super.
Trošku epické fantasy, kde je hlavní postavou Laia, která žije se svojí rodinou, ale zemi ovládá impérium. Jednou v noci k ní vtrhne maska a zabijou jí babičku s dědečkem a brášku odvedou do vězení. A Laia se tím pádem přidá k odboji.
Jiskra v popelu je tak emotivní kniha, že je těžké jí správně popsat. Nechybí tomu láska a objetavost. Nemůžete se od knihy odtrhnout. Musíte dočíst.
Laia je pro mě prototypem té správné hrdinky - je odhodlaná a snaží se pro ostatní udělat to nejlepší, ale přesto působí pořád lidsky. Elias mi přišel ze začátku až moc komplikovaný a čekala jsem, jak se ke všemu nakonec postaví. Líbilo se mi jejich postupné sbližování, akorát mi bylo trochu líto Heleny. Na knize se mi líbí, že je vyprávěna z obou pohledů - kapitoly jsou poměrné krátké, takže nezapomenete, co se dělo. Knihu doporučuji!
Nebo si taky můžete představit arénu 77. Hladových her, takhle nějak by mohla vypadat, jenže nikde nerostou žádné bobule, prezidentkou je vaše matka a ani vám nefandí.
Příbuzní ve vztazích hlavních hrdinů téhle knihy jsou ale tím nejmenším problémem, i když je to jako by Kapuleti a Montekové nebyli jen nepřáteli, ale nikdy se ani neměli potkat.
Jo, tohle je podivný svět, syrové prostředí plné bezcitných válečníků a ustrašených otroků, ožívající přízraky z dávných mýtů, láska, která není jednoduchá ani jasná na první pohled.
Svět, kde si lidé tolik neváží života a zároveň se tak strašně brání smrti, kde přátelství nepřináší útěchu, ale bolí, setsakramentsky bolí.
Lidé nejsou černobílí, nejsou jen dobří nebo špatní, v každém je kousek zla i dobra, tady vám to bude připomínat každá jedna stránka a taky vás naučí, že strach a odvaha jdou vždycky ruku v ruce, že jedno bez druhého by nemohlo existovat, ukáže vám, že věřit můžete jen sami sobě a především, že vydržíte mnohem víc, než byste kdy mysleli.
Jedno z nejlepších fantasy, které jsem četla. Originální prostředí, děj plný akce a zvratů a hrdinové s výraznými charaktery.
Druhou dějovou linkou nás provází druhý hlavní hrdina Elias. A mohu vám všem za sebe říct, že jsem jeho kouzlu absolutně propadla. Ano je na opačné straně než Laia, je z bohaté vznešené rodiny, ale jeho život, který by každý na jeho místě bral za dokonalý, on z hloubky duše nenávidí.
Eliasova a Laina cesta se samozřejmě protne a nakolik je ovlivní? To už nechám poznat vás :-)
Abych byla upřímná, nejprve jsem nechápala co všichni na té jiskře mají, ale pořídila jsem si jí a o letní dovolené se pustila do čtení. Než mě zaujala chvilku to trvalo (pravdou je že jsem neměla vhodný hudbení doprovod a bez něj se mi vždycky knížky čtou špatně) ale pak jsem se do knihy zamilovala a nehodlala jí za žádnou cenu pustit z ruky.