Z Tance draků jsem lehce v rozpacích. Na jednu stranu totiž přináší propracovaný epický příběh se spoustou postav, různorodým prostředím a všemi jeho tradicemi, náboženstvím i jazyky, zatímco na tu druhou je dílo protkané takovým množstvím popisů a nudného putování, že čtenář neví, kdy to očekávané vyvrcholení konečně přijde. Martin splnil, co slíbil a do hry vrátil oblíbené postavy. Zároveň neopomenul i ty z Hostiny pro vrány. Ovšem nabízí také celou řadu nových a tudíž se můžete ocitnout ve značné dezorientaci, kdo je kdo. Samozřejmost, s jakou Martin své postavy vystavuje nejrůznějším druhům psychického a fyzického ponížení, nese znaky sadistické zvrácenosti. Příběh se nejdříve věnuje událostem na severu, Zdi a v Meereenu. Ve druhé polovině se čtenář přesouvá do Králova přístaviště a Řekotočí. Děj je vyprávěn prostřednictvím pohledu jednotlivých charakterů a nutno podotknout, že vše není striktně chronologicky řazeno. Daenerys ve svém tažení osvobodila všechny otroky. Tímto počinem si znepřátelila mocné aristokratické rody. Jon Sníh se jako lord velitel Noční hlídky pokouší s pomocí Divokých ochránit Zeď. Příběh znatelně ovlivní i "přeběhlík" Theon Greyjoy, ze kterého se stala vlivem mučení předčasně zestárlá troska. Ramsey Bolton dostává své pověsti sadistické zrůdy a na Zimohradu se konečně žení za nastrčenou Aryii Stark. Kniha bezesporu obsahuje překvapivé situace a odvážné zvraty, ale musíte se k nim prokousávat stále větším množstvím slov. Pevně doufám, že pokračování se bude od seriálu značně lišit a dočkáme se ho v co nejbližší době. schovat popis