„Útok začal asi ve tři hodiny ráno 21. září. Henleinovci velmi hustě ostřelovali budovu celnice. Podařilo se jim připevnit na čelní stranu přístavku svazek ručních granátů a odpálit je. Výbuch zbořil čelní zeď, což posílilo bojechtivost útočníků. Osazenstvo celnice (jednalo se o mladé finančníky a vojáky) se urputně a úspěšně bránilo střelbou a házením ručních granátů. Obránci zjistili, že oddílům freikorpsu velí nikoli henleinovec, ale příslušník SA. Freikorps zaútočil celkem čtyřikrát, ve vlnách po třiceti mužích, ale pokaždé byl odražen. Družstvu SOS se až po rozednění podařilo telefonicky spojit s Libercem a požádat o pomoc. Na nákladním voze potom dorazilo do Habartic deset vojáků s důstojníkem. Po jejich příchodu se henleinovci stáhli za hranici, měli tři mrtvé a 16 raněných. Mezi obránci celnice byli čtyři ranění, z nichž jeden, dozorce Finanční stráže, přišel o zrak…“Publikace pojednává o vzniku a bojovém nasazení neblaze proslulé paravojenské formace - Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru (Freikorpsu) - v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní operace freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelstva v pohraničních oblastech i možného nátlaku na britskou a francouzskou vládu. Poutavě napsaný text se zabývá organizačními, personálními a materiálními aspekty působení freikorpsu, mapuje jeho nejdůležitější bojové akce a přibližuje jeho hlavní aktéry. Specifickou část představuje vylíčení velmi aktivní činnosti těchto formací na Ašsku, které bylo již 21. září 1938 obsazeno nacisty za přímé účasti jednotek SS. Na kontě poměrně krátké existence freikorpsu zůstalo vedle materiálních škod více jak 100 zabitých Čechů a přes 2000 zavlečených do Německa…