Sbírka fejetonů píšící herečky Ivanky Deváté Kolem se díváme všichni. Jen někteří z nás však mají ten vzácný dar, že svět pozorují očima opravdu otevřenýma, připravenýma dát se stále znovu okouzlovat krásou života, a težkostem se dovedou zasmát. K takovým lidem bezesporu patří Ivanka Devátá. Tato kniha přináší sbírku fejetonů, uveřejňovaných během několika let v tisku a rozhlase. Autorka zde hovoří o věcech zásadních i zcela prostých, s nimiž se setkáváme denně. Její laskavý humor vám možná nabídne nový úhel pohledu a docela určitě vás potěší i pobaví. Plavky byly krásné. Doma mě poněkud rozladilo, že slečna na visačce do plavek oděná je mnohem krásnější než já. Ale učiněného mrzouta ze mne udělal teprve lístek, který po plavkách vypadl ze sáčku spolu s účtenkou. Obsahoval rady, jak s výrobkem zacházet. Ty rady byly zlověstné. Něco jako: Jen si zkuste dělat to či ono, a uvidíte! Například nemáčejte plavky v jiné vodě než studené. (A co když bude voda jako kafe?) Nenoste je stočené v ručníku. (Mám je tahat za sebou na špagátku?) A nakonec perla: Nesušte je na přímém slunci! IVANKA DEVÁTÁ se narodila 27. 11. 1935. Dětství prožila v Brně, v roce 1950 přesídlila s rodiči do Plzně. Po absolvování pražské DAMU nastoupila do angažmá v Realistickém divadle, kde setrvala čtyřiatřicet let. Diváci si ji pamatují jako Hermii ze Snu noci svatojánské, Mimi z Loupežníka, Stázu z Léta, Kláskovou z Lucerny či Lízalku z Maryši. Zahrála si také v řadě komedií, které, jak sama říká, byly jejímu naturelu nejbližší. Spolupracovala i s rozhlasem (například Markétka ve Faustovi nebo titulní role v pohádce Čert a Káča) a televizí (vůbec první český seriál Rodina Bláhova, Jiráskova Samota, Langrovo Obrácení Ferdyše Pištory aj.). Z několika filmů, které natočila, se na obrazovky nejčastěji vrací Mstitel režiséra Karla Steklého (1959; postava Márinky). V nedávné době sice hrála v populárním televizním seriálu Velmi křehké vztahy docentku Boženu Wagnerovou a svůj hlas propůjčila slečně Marplové ve stejnojmenném seriálu britské televize, ale těžiště své práce přesunula do oblasti literární tvorby. Její povídky a fejetony nacházejí uplatnění v tisku i rozhlase.