Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných „Vzpomínky starého novináře“ od počátku 60. let až do své smrti. Jedná se o osm dílů o 2350 stranách strojopisu, v nichž autor velmi čtivou formou popisuje dětství, mládí, studia, život v Rakousku-Uhersku, osobnosti, události, aféry první republiky, dále činnost v zahraničním vojsku za druhé světové války a konečně i různé aspekty poúnorového exilu, které ani v odborné literatuře nebyly detailně rozebrány. Kopecký píše kritickým pohledem, netají se odmítavým postojem k Edvardu Benešovi, přináší zase jiný, unikátní úhel pohledu na moderní československé dějiny. Vzhledem k enormnímu rozsahu nebyly Kopeckého paměti dosud publikovány. Tato kniha přináší výběr nejzajímavějších kapitol pamětí, opatřený poznámkovým aparátem a medailonky významných osobností. Kniha bezpochyby vzbudí zájem odborné i laické veřejnosti, vyvolá řadu diskusí a kontroverzí.
Rudolf Kopecký (vl. jménem Kauders), syn prodavače, se narodil v Praze 27. prosince 1893. Studoval na Technické univerzitě v Praze, avšak studia nedokončil, protože byl odveden do rakouské armády. Během 1. světové války Kopecký chvíli sloužil na ruské frontĕ, ale kvůli zranění strávil většinu války rekonvalescencí. V samostatném Československu pracoval pro periodika Tribuna, Čas a Národní listy, politicky se hlásil k národně demokratické straně Karla Kramáře a tedy do „protihradního“ tábora. Byl také aktivním svobodným zednářem a angažoval se v budování československého svobodného zednářství po roce 1918. Významně se zapojil do hnutí „Volná myšlenka“, které spoluvytvářel. Na jaře 1939 se přidal k zahraničnímu odboji v Polsku, Rumunsku, ve Francii a konečně ve Velké Británii, kterou již neopustil. Rozešel se s koncepcí Edvarda Beneše a odmítal příklon k Sovětskému svazu, pročež se ani po konci druhé světové války nevrátil domů. Z Londýna otevřeně kritizoval poválečné poměry v Československu, vydával čtrnáctideník Národ, založil skromný think-tank a informační centrálu Czech Liberal Information Service, kde se mělo soustřeďovat jádro národních demokratů, které zamýšlel obnovit jako politickou stranu v těžkých podmínkách exilu. Podílel se na československém vysílání BBC, přispíval do celé řady pravicově orientovaných exilových tiskovin. Zemřel v Londýnĕ 25. listopadu 1981.