Tudorovská doba je pro mě ta nejzajímavější z historie Anglie. Dokonce jí mám radši i než tu naší. O Kateřině Parrové jsem toho moc nevěděla. Jen to, že byla poslední manželkou Jindřicha VIII. . Proto jsem neváhala a skočila po knize všemi deseti.
Kateřina mi vždy přišla přehlížená v historii. O ostatních manželkách je knih mnoho, ale toto je pro mě druhá kniha na kterou jsem narazila a první, kterou jsem četla. Přitom také měla smutný osud.
Vdaná byla dvakrát a to díky rodině, která chtěla výhodný sňatek a dvakrát se stala vdovou. Když se konečně mohla vdát z lásky, znemožnil jí to Jindřich. Díky tomu žila potom v neustálém strachu ze smrti a pořád bojovala, aby neskončila stejně jako ostatní jeho manželky. Byla to chytrá žena, ale v té době jen žena, co musela poslouchat.
Ze začátku jsem měla problém se začíst, ale jakmile se mi to podařilo, chtěla jsem vědět víc o této málo zmiňované královně.
Autorka se nezabývala předchozím životem královny, ale šla na začátku knihy hned na věc. Proto hned na první straně budete číst jak ji Jindřich žádá o ruku. O tom jak Kateřina žila dřív se něco dozvíte, ale během průběhu čtení. Celý život Kateřiny a Jindřicha je dobře a podrobně popsán na 420 stránkách. Autorka si s knihou opravdu vyhrála, držela se fakt a tím si mě získala.
Celá kniha je napsána jen z pohledu Kateřiny, takže nahlédnete do jejího života opravdu dokonale.
Kapitoly jsou krátké a ještě rozdělené, proto čtení ubíhá rychle. Prostředí, lidé i doba jsou krásně vykreslené a díky tomu se do té doby krásně vžijete.
Obálka je hodně povedená. Bylo to první čeho jsem si na knize všimla. Pro mě červená znamená to co pro býka. A když je to ještě tak jednoduché a přesto majestátní, hned mě to zaujme. Až poté jsem zjistila podle anotace o čem kniha je.
Rozhodně doporučuji knihu čtenářům, který mají rádi Tudorovskou dobu ale taky ostatním, které mají rádi historické romány, protože tato kniha má vše co by takový román měl mít. Intriky, nešťastnou lásku, silnou ženu, kterou ničí osud, ale ona s ním bojuje. A nejlepší na tom všem je, že se to opravdu stalo.
Philippa Gregory mě svým psaním zaujala natolik, že se porozhlédnu i po ostatních jejích knihách. Takže za sebe můžu říct, že mě nezklamala, právě naopak a jsem ráda, že zase vím o něco víc, hlavně o této pro mě málo známé královně. schovat popis