Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušvic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno...
číst celé
Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušvic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo - i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem…
schovat popis
Recenze
Dobrý příběh. Je smutné co si museli lidi v té době
A v těch koncentračních taborech vytrpět. Hodně lidí si z toho nic neuvědomí. číst celé
Dobrý příběh. Je smutné co si museli lidi v té době
A v těch koncentračních taborech vytrpět. Hodně lidí si z toho nic neuvědomí. schovat popis
Dobrý příběh. Je smutné co si museli lidi v té době
A v těch koncentračních taborech vytrpět. Hodně lidí si z toho nic neuvědomí.
😉
Čtivý příběh napsal autor údajně během dvou a půl dne. Přečtený ho případně budete mít rozhodně rychleji. Ke knížce mám jen jednu výhradu. Naivita devítiletého kluka odpovídá spíše tak dítěti o tři až čtyři roky mladšímu.
Nebýt toho tragického konce nevím, zdali bych si na tuto knihu za ty tři roky vzpomněla.
Znám plno lidí, kterým se tato knížka líbila. Bohužel já jsem její kouzlo neodhalila. Znovu už bych si ji asi nepřečetla, ale nic proti gustu. Kdo chce, ať si to přečte, pak to může posoudit sám.
Příběh chlapce v pruhovaném pyžamu mě donutil hodně přemýšlet. Probouzel ve mě spousty emocí. Je to bolestný, smutný příběh. Nečte se zrovna příjemně a přitom vás natolik pohltí, že se ani nenadějete, vysmrkáte stovky kapesníků a jste u konce.
Každá kniha, týkající se tohoto životního období je bolestná ke čtení, ale zde mě to bolelo nějak víc...
Příběh na jehož konci mi tekli po tváři slzy a bylo mi dost zvláštně. Doporučuji
Kniha ukazuje dětskou bezprostřednost, s kterou nejsou schopny rozlišit třeba rasu, náboženství nebo společenské postavení a přátelství dvou chlapců, přes ostatnatý plot vyhlazovacího tábora. To naprosto stačí k tomu, aby vás příběh semlel i bez drastických detailů.
Děj je velice emotivní a kdejakeho čtenáře chytne u srdce.
Kniha se odehrává za doby druhé světové války, kdy se německá rodina musí přestěhovat za tatinkovou prací. Malý Bruno tudíž přichází o všechny své přátele. Kolem jejich domu, totiž jiné domy nejsou. Až jednou malý objevitel, najde cestu dál do zahrady a octne se u plotu, za kterým jsou lidi v divných pyzamech, které viděl z okna. Seznamy se zde s chlapcem jmenem Šmuel a vymenuje si s ním informace. Na závěr děje pomáhá Bruno svému příteli najít tatinka, kdy se tedy prohrabe do koncentracniho tábora. Šmuel už má pro něho připravené "pyžamo". Jak hledají ocitnou se nešťastnou náhodou v plynové komoře, kde oba umírají.