Čtenáři trilogie Tima Severina Vikingové, kteří sledovali osudy dítěte Thorgilse, narozeného roku 999 našeho letopočtu daleko na severu, jako chlapce a posléze muže, na cestách po severských zemích, na nově objeveném Vinladu – dnešní Americe, a dále pak po celé Evropě, jej v třetí části trilogie zastihují v Byzanci, ve službách císaře tehdy nejbohatší říše, v nejluxusnějším městě tehdejšího světa, v Konstantinopoli. Tady Thorgils poznává Varjagy, vikinské válečníky, kteří Byzanci nabízejí pomoc proti Saracénům.
V jejich čele stojí Harald, jehož bratr ho lstivě připravil o norský trůn, a Thorgils se mu oddal tělem i duší, neboť v něm vidí posledního možného zachránce víry ve staré bohy, kterou nemilosrdně vyhlazuje vítězné křesťanství. Pomáhá Haraldovi k návratu na norský trůn i získat spojence v dobyvačné bitvě o vládu v Anglii a nakonec jej před rozhodující bitvou o Anglii u Stamfordského mostu roku 1066 marně varuje. Harald prohrává a umírá, jeho vojsko je rozehnáno a Thorgils si uvědomuje, že právě v tomto okamžiku nastal definitivní konec vikinského světa.
Kroniku svého života a celé své doby dopisuje jako stařec potulující se v rouše falešného mnicha po křesťanských klášterech s jistotou, že jeho rukopis bude k jejich velkému pobouření jednoho dne objeven. schovat popis