Jako první mě v tomto případě zaujala obálka a popisek historická detektivka, což je pro mě ideální kombinace. A když jsem si přečetla anotaci, rozhodně jsem se nadchla a potřebovala jsem si knihu přečíst.
Kniha pojednává o mladé bohaté dědičce Tillie, která právě přišla o sestru. Jako jediná z rodiny má největší zájem o odhalení vraha a jelikož se nezdá, že by tuto situaci někdo řešil, pouští se sama do vyšetřování. Během toho překračuje meze tehdejšího chování mladé dámy a zažívá jedno dobrodružství za druhým. Ale má i své vlastní 'neřesti', které jí komplikují život. Zlomila si totiž klíční kost a na bolest bere opiáty, přičemž jaksi ztrácí zábrany.
Tillie je hodně mladá a naivní, někdy docela dětinská. Navíc je svazována rodinou a hodnotami, které zastávají, takže většinou je až příliš poddajná a poslušná. Byly momenty, kdy mě neskutečně štvala, ani ne tak situací, ve které byla, jako spíše tím, jak byla chytrá a silná a když už se dokázala vzepřít, hned ji opět srazili a ona jako poslušný beránek se podřídila a k proběhnuté hádce se už nevracela. Její chování působilo dost jako na horské dráze.
Kniha byla výborně napsaná a neskutečně čtivá. Už od počátku mě trochu rozčilovaly ty neustálé narážky na upíry. Nápad využít je a jejich zpracování bylo dobré, ale někdy to bylo zmiňováno až moc často. Především, když o tom mluvila sama hrdinka. Pátrání a skládání střípků bylo zajímavé. Tillie byla hodně inteligentní, spoustu věcí si pamatovala z knih, které četla a když bylo třeba, další informace si zjistila. Postupně s přítelem Ianem, prodavačem novin, odhalují pravdu a hledají vraha. Jejich vyšetřování probíhá po celou knihu a tak je vrah zjištěn až na konci, což bylo pro mě dost velké překvapení.
Když jsem knihu dočetla, nevěděla jsem, co si vlastně myslet. Po stránce obsahové bylo vlastně všechno vyřešeno a vysvětleno, takže nezůstaly žádné otázky. Vrah byl odhalen, Tillie se změnil život. Ale co si vlastně myslet o obsahu? Bylo to výborné čtivo, o tom žádná. Hodně se psalo o knize Drákula, což bych si asi měla přečíst. Vyšetřování probíhalo pomalu po kouskách, až se dospělo ke konci. Od začátku do konce čekáte na pachatele a jen tipujete, kdo by to mohl být. Nicméně hlavní hrdinka mě docela pila krev, což mi kazilo nadšení. Při čtení příliš velké napětí nečekejte, jde spíš o postupné a pozvolné vyprávění. Jako bych pořád skákala mezi klady a zápory, kniha ve mě aspoň vzbuzuje takový dojem. Ale i když jsem nebyla spokojená úplně se vším, tak to rozhodně stálo za přečtení...
Měla jsem štěstí na výběr a vybrala jsem si tento příběh, který je plný intrik a myšlenek, které by Vás v životě nenapadli. Přesto, že všechno hraje Tillie do karet s tím, že její sestru zabil upír, nemusí to být zrovna tak, jak si všichni myslely...
Podaří se jí sestřinu smrt objasnit? Může se být jistá, že někdo nejde po krku i jí?
Doporučuji :D
Kniha pojednává o mladé bohaté dědičce Tillie, která právě přišla o sestru. Jako jediná z rodiny má největší zájem o odhalení vraha a jelikož se nezdá, že by tuto situaci někdo řešil, pouští se sama do vyšetřování. Během toho překračuje meze tehdejšího chování mladé dámy a zažívá jedno dobrodružství za druhým. Ale má i své vlastní 'neřesti', které jí komplikují život. Zlomila si totiž klíční kost a na bolest bere opiáty, přičemž jaksi ztrácí zábrany.
Tillie je hodně mladá a naivní, někdy docela dětinská. Navíc je svazována rodinou a hodnotami, které zastávají, takže většinou je až příliš poddajná a poslušná. Byly momenty, kdy mě neskutečně štvala, ani ne tak situací, ve které byla, jako spíše tím, jak byla chytrá a silná a když už se dokázala vzepřít, hned ji opět srazili a ona jako poslušný beránek se podřídila a k proběhnuté hádce se už nevracela. Její chování působilo dost jako na horské dráze.
Kniha byla výborně napsaná a neskutečně čtivá. Už od počátku mě trochu rozčilovaly ty neustálé narážky na upíry. Nápad využít je a jejich zpracování bylo dobré, ale někdy to bylo zmiňováno až moc často. Především, když o tom mluvila sama hrdinka. Pátrání a skládání střípků bylo zajímavé. Tillie byla hodně inteligentní, spoustu věcí si pamatovala z knih, které četla a když bylo třeba, další informace si zjistila. Postupně s přítelem Ianem, prodavačem novin, odhalují pravdu a hledají vraha. Jejich vyšetřování probíhá po celou knihu a tak je vrah zjištěn až na konci, což bylo pro mě dost velké překvapení.
Když jsem knihu dočetla, nevěděla jsem, co si vlastně myslet. Po stránce obsahové bylo vlastně všechno vyřešeno a vysvětleno, takže nezůstaly žádné otázky. Vrah byl odhalen, Tillie se změnil život. Ale co si vlastně myslet o obsahu? Bylo to výborné čtivo, o tom žádná. Hodně se psalo o knize Drákula, což bych si asi měla přečíst. Vyšetřování probíhalo pomalu po kouskách, až se dospělo ke konci. Od začátku do konce čekáte na pachatele a jen tipujete, kdo by to mohl být. Nicméně hlavní hrdinka mě docela pila krev, což mi kazilo nadšení. Při čtení příliš velké napětí nečekejte, jde spíš o postupné a pozvolné vyprávění. Jako bych pořád skákala mezi klady a zápory, kniha ve mě aspoň vzbuzuje takový dojem. Ale i když jsem nebyla spokojená úplně se vším, tak to rozhodně stálo za přečtení...