Vačurův román Pole orná a válečná zaujíá svou uměleckou náročností a svým politickým postojem v historii české literatury dvacátých let velmi významné místo. Kdo z českých spisovatelů kromě Haška se postavil v té době tak rozhodně proti imperialistickké válce? Básnivý jazyk, velkorysá obraznost a...
číst celé
Vačurův román Pole orná a válečná zaujíá svou uměleckou náročností a svým politickým postojem v historii české literatury dvacátých let velmi významné místo. Kdo z českých spisovatelů kromě Haška se postavil v té době tak rozhodně proti imperialistickké válce? Básnivý jazyk, velkorysá obraznost a freskovitá spleť epizod činí z románu rétorickou báseň v próze. Míhají se tu figury deputátníků, pohůnků, vozků a koňáků, vesnických bláznů a tuláků, na druhé straně je tu několik postav ze šlechticko-statkářské rodiny: starý zhýralý Danowitz, jeho morálně zdegenerovaný syn Ervín a duševně méněcenný syn Josef. Úryvky těchto životů jsou podány s naturalistickým lyrismem, v němž se odráží nelidskost společnosti a trpný úděl. Pole orná a válečná jsou vyjádřením protiválečného patosu, který vyúsťuje v zaujatou prorockou vizi naplněnou vírou v příchod nového světa.
schovat popis
Recenze
Pole orná a válečná nejsou románem v pravém slova smyslu. Jde spíše jen o útržky dějů, momentky ze života degenerované šlechtické rodiny nebo těžce pracujících poddaných na jejím velkostatku, které však nejsou spojeny v souvislou fabuli. Naopak, unáší je proud vzrušeného lyrického monologu, který možno traktovat jako vášnivý protest proti válce.
Tragicky groteskní scéna v závěru románu, kdy je se všemi vojenskými poctami pohřbíván jako neznámý vojín idiot a vrah Řeka, dostupuje platnost symbolu, vyslovujícího obludnou nesmyslnost války.