Unikátní kolekce sovětské meziválečné fotografie zahrnuje práce jak výtvarné a avantgardní, tak fotografie reportážní a propagandistické. V roce 1977 byla kolekce u příležitosti 60. výročí Říjnové revoluce v Rusku částečně publikována v českém čtvrtletníku Revue fotografie, v roce 1980 byla vystavena v Domě umění města Brna. V roce 1981 ji představil samostatným číslem prestižní švýcarský časopis Camera a vyšla dvakrát knižně: v západním Německu a ve Švýcarsku. Na jaře 1982 byla tato kolekce vystavena v Muzeu moderního umění v Oxfordu. Odtud putovala po světových galeriích a v roce 1984 se stala významnou součástí Kulturní scény veletrhu Photokina v Kolíně nad Rýnem. Revoluce v roce 1917 staví fotografii v Rusku do zcela nové role. Zatímco ostatní svět se zabývá krásou bromolejtisků, gumotisků, pigmentů a dalších ušlechtilých technik, fotografové v sovětském Rusku dostávají strikně formulovaný úkol: informovat, vychovávat, agitovat. "Objektivem se píše historie velmi dobře. Je jasná a srozumitelná. Ani jeden malíř není schopen zachytit na plátně to, co vidí fotoaparát," hlásá v té době Lenin. A tak se fotografie vůbec poprvé stává v sovětském Rusku nástrojem programové, centrálně řízené a didakticky zaměřené propagandy. Unikátní kolekce sovětské meziválečné fotografie zahrnuje práce jak výtvarné a avantgardní, tak fotografie reportážní a propagandistické. V roce 1977 byla kolekce u příležitosti 60. výročí Říjnové revoluce v Rusku částečně publikována v českém čtvrtletníku Revue fotografie, v roce 1980 byla vystavena v Domě umění města Brna. V roce 1981 ji představil samostatným číslem prestižní švýcarský časopis Camera a vyšla dvakrát knižně: v západním Německu a ve Švýcarsku. Na jaře 1982 byla tato kolekce vystavena v Muzeu moderního umění v Oxfordu. Odtud putovala po světových galeriích a v roce 1984 se stala významnou součástí Kulturní scény veletrhu Photokina v Kolíně nad Rýnem. Revoluce v roce 1917 staví fotografii v Rusku do zcela nové role. Zatímco ostatní svět se zabývá krásou bromolejtisků, gumotisků, pigmentů a dalších ušlechtilých technik, fotografové v sovětském Rusku dostávají strikně formulovaný úkol: informovat, vychovávat, agitovat. "Objektivem se píše historie velmi dobře. Je jasná a srozumitelná. Ani jeden malíř není schopen zachytit na plátně to, co vidí fotoaparát," hlásá v té době Lenin. A tak se fotografie vůbec poprvé stává v sovětském Rusku nástrojem programové, centrálně řízené a didakticky zaměřené propagandy.