Recenze Běsi

Běsi
Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná... číst celé 

Recenze

6
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Kniha byla zakoupena pro mou kamarádku, která zbožňuje Dostojevského dílo, především pro jeho talent psychologicky prokreslit postavy. Ačkoliv dílo vyšlo na pokračování už před cirka sto padesáti lety, nese v sobě spoustu věcí k zamyšlení. Zejména bych chtěla knihu doporučit z toho důvodu, že čtenářům lépe přiblíží situaci tehdy pro mnohé Slovany ,,ideálního" carského Ruska potýkajícího se s rostoucím počtem rebelantů, zaostalostí vůči ostatním zemím a těžkou bídou. To vše dalo vzniknout socialistickým myšlenkám, které vyvrcholily v revoluci v roce 1917. Prolíná se zde politická a sociální satira s až nihilistickou tragédií. Fantasticky působí i poznámky samotného vypravěče.
18/09/2024
Avatar uživatele
Osobne moje nejoblibenejsi Dostojevskeho dilo. Ze zacatku muze byt trochu obtizne orientovat se v tolika ruskych jmenech, ja si je proto vypsala vedle na papir spolu s tim, koho predstavuji a kdo je s kym jak spriznen, coz mi cetbu dosti usnadnilo. Dostojevskij je mistr psychologie postav, setkame se s tajemnem, silenstvim, vrazdou, intelektualismem i anarchii. Vynikajici dilo, ne nudne, ne zdlouhave, ne tezkopadne- precist, vrele, vrele doporucuji!
26/01/2019
Avatar uživatele
Vše se točí kolem skupinky revolucionářů z malého městečka v Rusku. Vůdci spolku Věrchovenskij a Stavrogin rozsévají po městě revoluční myšlenky a snovají různé zločiny... I když byl román dost rozsáhlý, stejně jako Bratři Karamazovi, velmi se mi líbil. Úžasné vykreslení revoluční činnosti a šokujících zločinů lidí, kteří chtějí vládnout společnosti, ale sami nevědí, zda tak činí dobře. Nejvíce mě zaujal osud Šatovovy postavy.
30/08/2019
Avatar uživatele
Úžasné dílo F. M. Dostojevskiho a takový můj objev roku 2021. Přiznám se, že se mi do toho zas tolik nechtěli, precejenom je venku krásně a já neměla úplně chuť sedět u nějaké těžké literatury.. Jak jen jsem se mýlila! Čte se to báječně, je to čtivé (aspoň mě to čtivé přišlo), napínavé, nervydrásající... Je tu ale hodně jmen, takze zprvu jsem musela dávat pozor abych se neztratila.
Líbí se mi pochmurnost díla, jeho depresivnost a úžasný závěr.
24/07/2021
Avatar uživatele
Tato kniha mě velmi zaujala. Na způsobu, jakým si Dostojevskij zakládá své postavy a jejich chování je opravdu něco. Jakmile několik hráčů skončí v uzavřené místnosti, posadí se blízko sebe, zamotají své myšlenky a touhy a skryjí své motivy jeden od druhého - ne-li od samy o sobě – šílené a geniální. Nezapomeňte, že Běsi není snadné kontrolovaně číst, a často jsem se pozastavila ve čtení, abych se utvrdila o dřívějších událostech nebo rozhovorech. Poznámky pro každou kapitolu jsou ale naštěstí hojné. Sled událostí, i když byl docela lineární, se občas jevil jako neuspořádaný, jako by hlavní hybatel událostí byl tak nevyzpytatelný, jako by byl horlivý při dosažení svého vyvrcholení. Zvláštní, doporučuji.
26/04/2021
Avatar uživatele
Já mám s Dostojevským problém. Vždycky mě nějak nemile překvapí. Jeho knihy se ubírají vždy jiným směrem, než předpokládám. To by zas tolik nevadilo, ale většinou mě vezmou někam, kam nechci. A to je problém i Běsů. Čekal jsem, že se příběh bude víc točit okolo postavy Stavrogina. Ale v půlce se to najednou láme a hlavní postavou se stává Šatov a ta revoluční partička. To je vůbec problém téhle knihy. Chybí jí hlavní postava, resp. je jich tam příliš… Možná kdysi prorocké, dnes ale nebaví.
20/12/2021