Čachry kolem dolu. Objednávky na vraždy. Tajemství, která měla zůstat navždy pohřbená. „Důl“ je mrazivý thriller ve stylu noir odehrávající se v mrazivém Finsku. Pokud máte rádi příběhy, které nejsou prvoplánově komerční, ale obsahují filozofická poselství, pak si rozhodně přijdete na své.
Fin Antti Tuomainen (1971) se dlouhá léta živil psaním reklamních textů, díky čemuž si vypěstoval břitký a úderný styl. Jeho prózy neoplývají slovy, a když už něco řekne, má to svou váhu. Jako vypravěč je přesný a zároveň nesmírně poetický. Číst jeho knihy je zážitek sám o sobě a je vlastně úplně jedno, o jaký žánr se jedná. Tuomainen vstoupil do světa literatury v roce 2006 románem o muži, který se živí zabíjením lidí. Podobné téma se objevuje i v aktuálním „Dole“, který ve Finsku vyšel minulý rok. Čeští čtenáři již měli možnost přečíst si „Moje temné srdce“, které stejně jako aktuální „Důl“ vydalo nakladatelství Kniha Zlín.
„Důl“ je netypický příběh zpracovaný tak originálně, až budete mít chvílemi pocit, že nečtete drsný thriller, ale báseň v próze. Tuomainen si hraje se slovy a svou vášní pro stylistiku vás dokáže doslova uhranout. Jestli jste zvyklí na banální přímočarý jazyk, možná vám bude ze začátku činit potíže prokousat se k obsahu. Jestli ale máte rádi kvalitně napsané příběhy, které se odlišují od masové produkce, pak budete navýsost spokojení. Hlavní detektivní linie je promyšlená do nejmenších detailů a má velmi blízko klasickým detektivkám. Autor vám předloží vodítka k vyřešení a existuje jakás takás šance, že odhalíte, jak to vlastně všechno bylo.
Tuomainen se nespokojí pouze s detektivkou, a tak jeho „Důl“ funguje i jako psychologický nebo filozofický román. Postav je tady pouze hrstka, ale o to víc péče jim autor věnuje. Hlavní hrdina Janne je úspěšný a pohledný třicátník, který prochází manželskou krizí. Jeho žena mu (ne neprávem) vyčítá, že kašle na ni i na společnou dvouletou dcerku a zajímá se pouze o vlastní kariéru investigativního novináře. Jeho žena Pauliina kdysi také pracovala jako reportérka, ale své práce se vzdala, aby se mohla postarat o rodinu. Manželé spolu nekomunikují, a pokud žijete v trvalém vztahu, myslím, že v některých momentech se poznáte.
Janne se jako buldok vrhá do dobrodružství, ze kterých kouká sólokapr, a tak si nenechá ujít příležitost čmuchat kolem podezřelého dolu v severním Finsku. Už brzy je jasné, že majitelé dolu mají co skrývat, a Janne se ocitá v ohrožení. Další důležitou postavou je Adam. Je to nájemný zabiják a zároveň otec Janneho. Adam opustil svou rodinu beze slova rozloučení před třiceti lety a nyní se vrací do Helsinek, aby poprosil o druhou šanci. Nyní si možná říkáte, že už víte, kdo je v této knize klaďas a kdo záporák, ale neunáhlujte se. V „Dole“ není nikdo černo-bílý a věřte mi, že budete pořádně překvapení, jak se příběh bude vyvíjet.
V knize převažují popisy, a jak sami zjistíte, má to svůj důvod. „Důl“ vás vtáhne do děje a vy budete mít pocit, že všechno, o čem se tady píše, důvěrně znáte. Tuomainen vypráví detektivní příběh, vy ho hltáte a ani si neuvědomíte, že začínáte přemýšlet o dost závažných věcech týkajících se ekologie nebo smyslu života. „Důl“ má schopnost změnit vaše vnímání hodnot a to není právě málo. Kromě toho je to pěkně krvavé čtení, které ocení všichni milovníci detektivek. schovat popis