Jestli vám něco říkají jména jako Xena: princezna bojovnice, Herkules nebo Dar: Pán šelem, potom zcela jistě budete znát i Rudou Sonju, protože se jedná o žánrově podobné počiny. Pokud jste přesto o ní neslyšeli a máte rádi Herkula nebo Xenu, silně na vás apeluji, abyste ji dali šanci, protože si myslím, že vás taky okouzlí. Ač je to snímek z roku 1985, myslím si, že pořád má co nabídnout a jede na vlně těch klasických dobrodružných příběhů.
Já ani nevím proč, ale já podobné filmy miluju. Herecké výkony stojí za bačkoru, děj je plný klišé a zároveň nedává moc smysl (hlavně motivace postav), bojové scény jsou na jedno brdo a dialogy jako by psal fotbalista. Ale stejně se na to vždycky znovu rád podívám. A asi to je i kvůli ústřední dvojici, kterou poskládali ze svalovce Arnolda Conana (tedy v tomto případě vlastně Kalidora) a sexy bojovnice Brigitty Nielsen.
Na fantasy film docela povedené, přece jen Sonja je víceméně jenom ženský ekvivalent Conana. Na původního Conana to rozhodně nemá, na Ničitele Conana už asi ano. Spojení rakouského svalovce a dánsky chladné krásky nepůsobí ve filmu tak skvěle, jak jsem očekával, ale správný nádech fantasy světa se dostavoval po celý film. Beru to jako pohádku pro dospělé, nic extra v něm hledat nechci. Od začátku do konce filmu se něco děje, nemá hluché místo a celkově mi prostě připadne jako výborná oddechovka.
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Recenze